OK1KGT
RADIOKLUB
Hledáme nové členy
Úvod
,
novinky
Činnost
,
Úkoly
Vybavení
Proběhlé akce
,
schůzky
Plány
Členové
Ohlasy
,
ankety
Kontakty
Fotogalerie
eQSL galerie
Odkazy
,
Bazary
DV SV KV česky
Povídalo se
o nás
Úspěchy
,
Historie
Ať žijou textové!
prohlížeče!
WWW přístupy
Poštolky
Uživatel
Heslo
NAŠE AKCE
z let
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
nebo
všechny textově zdokumentované
či
s fotodokumentací
nebo
jen exkurze
případně
úplně všechny akce
posledních 10 schůzek
Datum
Název akce
Účast
Dokumentace
02.09.2016
Roželovský pochod 2016
5x
Letošní pochod navázal na zavedenou tradici. Ač se jeden rok nešlo, v průměru pořád chodíme jednou ročně, a to proto, že jednoho roku se pro změnu šlo rovnou dvakrát.
Letošek byl ale svým způsobem také výjmečný. Ač jsme se sešli v pátek před pochodem u tradičního táborového ohniště v Roželově, žádní táborníci ani rekreanté tam už nebyly. A ani chatky. Inu výsledek církevní restituce. Kdyby se alespoň v celém objektu něco dělo, ale zámeček fláterníci dle místních ani nevyvětrali - tam to bude vypadat.
Remus a Vašík se shledali na okraji Planin. Odtud se vydali do tábora. Opodál si ukryli věci a šli do Hvožďan - jednak na procházku a jednak pro doplnění zásob. Cestou proběhla komunikace s Hansem, Davidem a Lucií ohledně jejich příjezdu.
Po návratu do tábora jsme začali připravovat oheň, dorazil David s Lucií a oheň jsme podpálili. Až pozdě za tmy přijel Hans. Oheň hořel, buřty se pekly, hladina nezdravých nápojů povážlivě klesala (v nádobách). Praskání ohně pohlcoval okolní les. Dřív jsme byli zvyklí na ozvěnu od chatek. Když v Remusovi zmizela celá flaška jeho oblíbeného nápoje s tonikem, Lucie s Davidem raději odjela.
U ohně se dál vzpomínalo, vyprávěly se klasické táborové historky. Hans se svěřoval s problematikou ohledně realizace dětského pokojíčku, kterou je podmíněna otevřenost jeho XYL k návratu do vyšších levlů naší dávné stupnice. Nad ránem jsme pod širákem a pod pěti duby usnuli.
Ráno jsme se ale probudili brzičko a plni energie. Udělali jsme dokumentační foto před odchodem a pochodující část osazenstva (tedy Vašík a Remus) se vydala na cestu. Hans dospával, myl se, snídal, myl se, uklízel, myl se a nakonec se také vypravil na cestu, aby nám dělal doprovodné vozidlo. Jelikož jsme vystartovali brzo a pochodovali jsme rychle, shledali jsme se s Hansem až v Hořehledech. Tam jsme si dali polívku nakonec v druhé restauraci než obvykle. Polévka byla dobrá a vydatná. Aby nám nezatuhly nohy, vydali jsme se hned na cestu dál.
Těnovice, Lipnice, Milínov. Klasická trasa. Hans nás obšťastnil hned několikát, ale šlo se dobře, ani jeden z nás nechtěl měnit obuv nebo něco takového. Za Milínovem jsme si užili posledních dalekých výhledů a začali klesat po úzké asfaltce k železničnímu přejezdu u Šťáhlavic. Tam jsme se opět měli setkat s Hansem, ale kdesi zaspal. Prošli jsme kolem rybníku pod zámkem Kozel, kde na hrázi tradičně odpočívaly kachny a další vodní ptactvo. Při řece jsme pokračovali k jezu. Na něm tradičně exhiboval jakýsi muž. Je tam pravidelně. Ve Šťáhlavech už nás zase čekal Hans, a ten nás doprovodil i směrem ke zdejší ČOVce. Tudy totiž vedla nová verze trasy našeho pochodu. Né, že by to bylo kratší, ale o hodně příjemnější a méně asfaltové. Protože procházka po silnici Šťáhlavy-Sedlec-Plzenec není nic příjemného, a to ani v sobotu. Novinkou bylo i to, že jsme museli překonat řeku v místě, kde není most. Přes jez se Vašíkovi nechtělo (inu je o dost vyšší než já a všechno se mu z pozice jeho očí zdá asi nebezpečnější, a navíc tou dobou každou chvílí očekával narození dcery, takže bezpečnost především). A tak jsme brodili kousek pod jezem. Bylo to příjemné ochlazení rozpálených nohou. Pak jsme se vydali do Sedlce. Cestou jsme se kochali výhledem na Radyni a rybník. Pak přes novou sedleckou zástavbu a po lukách do Plzence. Když jsme se vyloupli u Samsonojc baráku, Vašíkovi už se asi v hlavě honily myšlenky, že pochod ukončí právě tam - v Plzenci. Stalo se tomu u mostu přes řeku. Hans tam pro něj přijel. Ale trvalo to dlouho, protože se pozdržel u nějaké kamarádky ve Šťáhlavech. Bylo to prý milé setkání po letech.
A tak se na závěrečnou trasu pochodu vydal Remus sám. Po Hegáčovo zkratce v bezpečné vzdálenosti minul klášter koňomilných panen za řekou, prošel dalším koňským objektem na okraji Koterova a přes vyhlídku doklopýtal až na okraj Božkava - k Bahnovi. Letošní pochod totiž končil právě tam, jelikož Bahnojc pořádali oslavu desátého výročí od své svatby. Protože jsme se v klubu nebyli schopni dohodnout na nějakém společném daru a protože ani během cesty jsme nic kloudného nevymysleli, nakonec došlo na flašky a veršované blahopřání.
Pochod to byl pěkný a neobvykle krátký. Zatím co život v okolí roželovského zámečku vinou změny majitele a nového režimu oblasti zaniká, na okraji Planin, ve dvoře u kravína, v baráku, který při nočních pochodech působil dost strašidelně, naopak dochází na jakousi aktivitu. Byli jsme pozváni i dovnitř... Je to
centrum0
. Tak uvidíme, jak to bude s Roželovem a objektem nad Planinami vypadat za rok. A doufejme také, že účast pochodujících bude větší!
Nejbližší schůzky / akce
... podrobnosti
Ne 17. listopadu
PA
...více
někde
Ne 24. listopadu, celý den
1x
Projekt ŽelArch, 10. akce
...více
Letiště Ruzyně
Ne 08. prosince
Projekt ŽelArch, 10. akce - možný náhradní termín
...více
někde
Ne 15. prosince
PA
...více
někde
Chcete dostávat informace o našich akcích prostřednictvím emailu?
Zaregistrujte se
.