Datum	Název akce	Účast	Dokumentace
14.10.2006	Velíz, bývalý důl Gabriela, Krušná hora, Točník, Žebrák, Hořovice	2x

Inu jak to tak někdy bývá, dostane se člověk na některá místa poněkud neplánovaně. Poté co kvůli jednomu plánovanému výletu, který se nakonec nekonal, se neuskutečnil ani ten druhý, přišel Libor s nápadem jet otestovat jeho novou kartu pro příjem televizního vysílání. Vydali jsme se ku Praze, konkrétně na kopeček Velíz, kde je zřícenina probošství. Oblídli jsme místní kostelík, jakýsi z dřeva vyřezaný ideál boha, marně hledali vyhlídku a jeskyni. Na kopci lze narazit na stožár zajímavé konstrukce. Jedná se o starý montovaný stožár nahoře s ochozem, který je navýšen o klasický příhradový stožár.

Na svahu orientovaném zhruba východním směrem a osazeném lavičkami vytáhl Libor své nádobíčko. Nejdřív jsme projeli analog, kde bylo dost zarušíno. Kvalita příjmu digitálního vysílání byla lepší - při správně natočené anténě se obraz ani zvuk nezaškubával. Samozřejmě jsme zkoušeli různé kejkle, nicméně jsme byli překvapeni tím, že na příjem to nemělo až takový vliv, jaký bychom čekali.

Pak jsme se Liborovo pověstným dopravním prostředkem, polským fiatem, přesunuli na křižovatku silnic u Krušné hory. Prohlédli jsme si bývalý důl Gabriela a přilehlý objektu a pak se víceméně vydali cestou necestou přímo k vrcholu Krušné hory. Z jejího hřebene skrze průseky v lese musí být pěkný rozhled, když ovšem není zamlženo. Došli jsme až k červené turistické značce a pak jsme se po cestě na západním svahu hory vrátili k autu. Ač nezamčené, čekalo na nás.

Zpáteční cestu jsme si naplánovali přes Točník. Návštěvu místních turistických cílů jsme si ale nechali na jindy. Mezi Točníkem a křižovatkou Opyš sbíralo dost lidí cosi okolo silnice. Byly to ořechy. Popojeli jsme ještě kousek za křižovatku a začali sbírat taky. Když už nešlo nic najít, nasedli jsme do auta a pokračovali v cestě. Libor pohléhl do prostoru za volant (u normálních aut se tomu říká tuším přístrojová deska) a povídá: "Zachvíli bude mít najeto 70 tisíc kilometrů". V podstatě hned poté, co to vyřkl, jakoby někdo postupně stáhl hlasitost motoru. A autíčko se zastavilo. Bylo to docela nepěkně v zatáčce. Couváním jsme se otočoli, provedli několik pokusů o nastarovaní, ale stále nic. Libor přišel na to, že palivová pumpa nepumpuje, a tak ji rozebral. To už jsme byli dík pokusům o rozjezd zase skoro zpátky v Točníku. V postranní uličce Libor ještě vyřadil ze "systému" filtr, ale nepomohlo to. Po náročném vytlačení zpět na silnici a po návratu po ní zpět do údolí už nebylo kam klesat a autíčko se po svolení majitele stojícího právě na budoucím štítu nového rodinného domku ocitlo na soukromé louce.

Libor ještě vůz opatřil cedulkou s telefonním číslem a textem "majitel (bohužel)". No a pak jsme se vydali pěšky do Hořovic na vlak. Akorát nám jel rychlík, takže jsme ani nečekali. Libor narazil v jednom kupíčku na zahraniční studentku Vandu a celou cestu vesele anglicky konverzoval. V podchodu u plzeňského nádraží jsme se rozloučili. Remus ještě nasměroval studentku na trolejbus č. 16 a zodpověděl její dotazy na bezpečnost v noční Plzni. Poté ho litevská studentka s náušnicemi z pokřívaného plechu a s kabelkou z dob našich babiček poslala domů.

Závěrem...
Liborovi byly zdarma vyčištěny okuláry, viděli jsme vesnici, kde se natáčel seriál Náves, viděli natáčení jiného seriálu, vyzkoušeli jsme digitální TV, prošli jsme se a už nebudeme zaměňovat Žebrák a Točník. Točník je tam, co jsme opustili auto, Žebrák tam, kde už jsme šli pěšmo.

Dodatek...
Nous disons bonjour a Monsieur introuvable - Michel Mouqui.

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Ne 24. listopadu, celý den 2x 3x 1x	Projekt ŽelArch, 10. akce ...více Letiště Ruzyně
Ne 08. prosince	Projekt ŽelArch, 10. akce - možný náhradní termín ...více někde
Ne 15. prosince	PA ...více někde