Datum	Název akce	Účast	Dokumentace
23.10.2004	Krásný Jez - Horní Slavkov - Loket výlet po nepoužívaném úseku železniční trati 144	3x

Již dávno jsme plánovali výlet po trase již nepoužívané železniční tratě Krásný Jez Loket.

Bohužel ne všichni nakonec jeli. Přesněji jeli jsme ve složení Hans, Michal Muki, Remus. Přeci jenom lichý počet není úplně ideální pro jízdenku SONE+, ale co se dalo dělat. Ráno jsme se sešli na nádraží, zakoupili jízdenky a nasedli na vlak (osobák) směr Mariánské Lázně. Skutečně cestování vlakem nám mělo přinést některá, ne zase až tak běžná, překvapení. To první nachystal pan Remus již v úvodu. Není obvyklé, že by jezdil na výlety s igelitkou. Dnes ji měl. Prý s jídlem a dalšími nezbytnostmi na chatu, která pro nezasvěcené leží na inkriminované trati 170, na jedné nejmenované zastávce, kde obvykle vlaky nestaví (ale tento kupodivu ano). A že si ji tam při cestě odloží. U průvodčí si objednal delší zastávku. Ta to oznámila vlakvedoucí. Vlak zastavil, Remus vyběhl, odemknul, otevřel, hodil, zavřel, zamknul. To vše za našeho vydatného skandování a měření času. Zvládnul to za 40 sekund. Ale rekord to prý nebyl.

Dále cesta ubíhala celkem pohodově. Vystoupili jsme v Mariánských Lázních, kde jsme měli celkem hodinu času než nám pojede vlak do Krásného Jezu (směr Karlovy Vary). V ranních ospalých mlhavých marijánkách jsme propochodovali takové menší kolečko, zkoumali jsme místní trolejové vedení a přechod pro chodce na mostě přesně nad kolejema. Na nádraží už stepovalo takové větší hejno německých důchodců. Ale do 810 a 010 jsme se celkem rozumně všichni vešli. Cesta do jezu probíhala pohodově a docela i zábavně, neboť za námi seděla jistá dvojice osob, které probírali věci jako aura, energie...

V Jezu jsme vystoupili, vykřižovali vlak na druhou stranu a hurá do AKCE!!! Prvních asi dvě stě metrů jsou koleje společné a pak se do Lokte uhýbají drobně vlevo a začínají mírně stoupat. No když jsme to tak viděli, tak se nám tam moc nechtělo. To, že je tam trať, totiž nebylo ňák v té tajze zřejmé. Ale co naplat. Vydali jsme se do toho mokrého roští. Prošli jsme obcí Krásný Jez a pokračovali stále vydatným stoupáním do Lokte. Cestou jsme potkali: krávy, srnky, nadmost (Teplička-Ležnička), jiný podmost. Minuli jsme zastávku Ležnice a místní strojírenský podnik s vlečkou. Nu dokonce tu měli i přejezd se světly. (co by za to na radnicku dali:-) Odtud již byl krásně vidět Slavkov, ale tam jsme se museli ještě chvíli probojovávat přes jeden podmost a nejdelší tunel na trati. Pak následoval další podmost a železniční stanice Horní Slavkov. Před ní jsme prozkoumali částečně rozebraný semafor.

Stav stanice není snad nutné komentovat (viz foto). Jen tak pro informaci, objevili jsme nápis, že vlakový provoz je DOČASNĚ pozastaven. A na starém jízdním řádu v budově byl poslední letopočet 1996. Stanice je pravděpodobně v horní části obývána, soudíme tak dle satelitní antény. Z této stanice až do Lokte vede trať docela z kopce. My jsme pokračovali po trati. Někdy až celkem úmornou cestu (kdo chodil po pražcích, ví o čem je řeč) jsme si chilkově zpestřovali příjmem středovlnného vysílání ČRo 2. Cestou jsme potkali Horní slavkov zastávku, kterou jsme velmi podrobně prozkoumali. Podél trati vede jakýsi kanál, který najednou ústí směrem k místnímu závodu v obci Údolí. Pravděpodobně se jedná o malou vodní elektrárničku. U stejného závodu jsou vidět trosky jakési železniční rampy a vcelku pompézního schodiště.

Cestou se mine ještě zastávka Údolí, několik mostů a tunelů a pak přibývá výstavba až do samotného Lokte. Zde jsme narazili na zastávku Loket (obydlená), kde byl svítící semafor, pokosená tráva. Pak jsme přešli železniční most přes Ohři (stejně jako deset ukrajinek v opačném směru), prošli tunelem a vylezli na hrad. Po trapné chvilce v slepé uličce jsme si prohlédli hrad (zvenku), město (zevnitř) a místní přírodní divadlo. To nám zabralo přibližně hodinku do odjezdu vlaku z Lokte do Nového Sedla.

Tady jsme okamžitě přesedli do vlaku směr Cheb. Zdejší půlhodinku jsme vyplnili chodeckým sprintem na náměstí a zpět. Potom jsme nasedli na vlak směr Plzeň. Ale ne všichni jsme chtěli jet až tam. To, že Remus vystoupil ve Vranově nebylo zas až tak pro Hanse překvapující jako to, že jsem já (Michal) vystoupil v Pňovanech (jel jsem přistaveným autem na chalupu). Tady vyprávění končí s poznámkou, že Hans prý dojel do Plzně vpořádku.

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Ne 24. listopadu, celý den 2x 3x 1x	Projekt ŽelArch, 10. akce ...více Letiště Ruzyně
Ne 08. prosince	Projekt ŽelArch, 10. akce - možný náhradní termín ...více někde
Ne 15. prosince	PA ...více někde