Datum	Název akce	Účast	Dokumentace
13.03.2004	Obrnice, Zlatník, Most, Hněvín + prodloužení do Litvínova, Teplic, Roudnice n.L., Brna a Č. Budějovic	3x

Název akce možná leckoho zaujal. Inu bylo to tak. Při jednom z předchozích výletů jsme si s Liborem vyhlídli kopec zlatník a při konzultaci s mapou jsme jako druhý cíl stanovili nedaleký kopec Hněvín nad Mostem, kde jsme také ještě nebyli. Netušil jsem však, kam všude se při tomto výletu dostanu.

##foto(IMG_0017.JPG, align=left) ##foto(IMG_0022.JPG, align=right) Akci popisuji téměř s ročním zpožděním. Nemohu za to já, původně to totiž měl sepsat Hans. Takže to bude stručné. Cesta probíhala dobře, vystoupili jsme ve stanici Obrnice, kde už jsme to trochu znali. Vyrazili jsme do Zlatníků, přičemž jsme si to trochu zkrátili po kolejích. Když už jsme šli po místní asfaltové komunikaci, zaujalo nás například to, že na mnoha lampách chyběly kryty, v některých i pojistky. A v jedné dokonce visela na drátech lidská kostřička (umělá). Drobný problém byl, že červená značka vedla trošku jinudy, zřejmě kvůli nově zbudované rychlostní komunikaci. Na vrchol jsme se ale v pohodě vyškrábali a pěkně jsme se přitom zahřáli, protože bylo poněkud tepleji než jsme předpokládali. Z kopce by byl pěkný výhled, kdyby ovšem zmizel všudypřítomný opar. Po nafocení pár fotek jsme se víceméně stejnou cestou plnou trnitých keřů dostali opět k obci Zlatníky a obešli ji tentokrát z druhé strany. Zahlédli jsme i obrnické nádraží a blížili se k nějakým panelákům.

Vím, že cestou se stala nějaká příhoda, jejímiž účastníky jsme byli my, železniční přejezd a vozidlo hasičského sboru, ale co konkrétně se stalo, už nevím. Došli jsme ke zmiňovaným panelákům a ještě než přišla cedule u silnice, usoudili jsme, že nás čeká průchod obcí Chánov. Místní místy průhledné paneláky jsou totiž nezaměnitelné. Tam jsme také poznali kam jeli ti hasiči. Bylo tam trochu přičmoudlo, co hořelo jsme však neviděli. Za to plno odpadků, vybydlené garáže,... Ovšem jeden panelák byl pěkně opraven a vypadal mezi těmi ostatními hezky. U čistírny odpadních vod se nás snažila předjet další hasičská tatrovka, ale v prudkém stoupání jim to chcíplo a museli couvat. To už jsme se pomalu dostávali do Mostu. Po jakési magistrále jsme se dostali až k nádraží, jehož okolí bylo plné různých existencí. Pokračovali jsme prostorem mezi silnicí a kolejemi, kde bylo spoustu bláta i horších věcí. Cestou jsme několikrát zahlédli tramvaj. Závistivě jsme na ní koukali, jak ladně profrčela a my museli šlapat po svých. Tramvajové koleje zkřižili naš směr, zkoumali jsme místní způsob přehazovaní výhybek. Fungovalo to jako kdysi v Plzni (ostruhy), ale kovový proužek byl mnohem kratší a fortelně přidělaný. Cesta Mostem nás začala docela zmáhat, a tak když už jsme byli přímo pod kopcem a nabízela se volba, buď jít mírnějším stoupáním, ale po ulici, nebo přímo nahoru lesem, zvolili jsme samozřejmě tu druhou variantu. Stoupali jsme po prudkém prosluněném vyhřátem svahu, na němž se také nachází asi na dlouhou dobu nejnovější vinice, neboť po vstupu ČR do EU prý další nebudou smět být.

##foto(IMG_0037.JPG, align=left) ##foto(IMG_0041.JPG, align=right) Z Hněvína se nám naskytl zajímavý výhled na Most a na trasu, kterou jsme prošli. Rozhledna nebyla přístupná a tak jsme se pochvíli vydali dolů. Cestou se zrodila zajímavá myšlenka, kterou měl ve své hlavě snad každý z nás. Uvědomili jsme si, že jsme už dlouho nejeli tramvají někde jinde než v Plzni, nanejvýš v Praze. A tak jsme, myslím, že u zimního stadionu a nějakého hotelu, začali čekat. Říkal jsem, ale pozor, tady jezdí tramvaje i do Litvínova! Přijela čtyrka (zajímavé, nejela ani na Košutku, ani na Bory). Nastopili, jsme do zadního, každý k jiným dveřím a prohlíželi jsme si vůz. Původně jsme chtěli jet jen jednu zastávku. Ale připadala nám najednou nějak blízko a tak jsme pokračovali dál. Následovala zastávka, kterou jsme už viděli u zkoumaných výhybek. Byla na znamení. Ale nikdo z nás to nezmáčknul. Navíc se tramvaj odklonila od ideákního směru, asi o 180°. Nu a tak jsme se dostali do Litvínova. Libor se ptal jedné slečny, kde tu mají nádraží... a ta nás poslala na nejbližší. To ovšem nebylo, jak jsme poté ve vlaku, který za nedlouho jel, to nejideálnější. Spoj z Žatce do Plzně jsme už nestíhali, všechny možné přestupy přes Vary, Cheb a já nevím kudy všudy ještě, také ne. Navíc jsme byli omezeni pouze na osobní vlaky, neboť jsme měli jízdenku SONE+ na Os. Hledal jsem tenkrát za jízdy v jízdním řádu, až jsem se zapotil víc než při předchozí tůře. Už to vypadalo, že jsem našel spojení takové, že stihnem půlnoční rychlík z Prahy, čtu nahlas poznámky z JŘ... Jede v pracovní dny a v sobutu. Hurá, tak to budeme ve dvě v Plzni! Jenže pak mi došlo, že po půlnoci už bude pravděpodobně neděle a milý vláček nepojede. Rozhodli jsme se, že se do Prahy stejně vydáme, protože rozhodně se tam bude lépe trávit noc.

##foto(IMG_0042.JPG, align=left) ##foto(IMG_0049.JPG, align=right) Pauzu při přestupu v Teplicích jsme využili na prohlídku Teplic, při níž jsme hledali restauraci, kde by bylo možno si objednat polévku, ovšem všude říkali, že touhle dobou (asi v šest), už nemají a jinde prý mít také nebudou. Ale jednu jsme nakonec našli. V nějaké večerce jsme ještě pořídili marokánky a poté šli Hans a Libor na záchod. Do prostoru nějaké polorozbořené továrny za nádražím a já na ně čekal před ní, žmoulajíc marokánku. Pak už následovala další cesta vlakem, přestup v Ústí nad Labem a dvou hodinová noční pauza v Roudnici nad Labem. Zkusili jsme zavolat zde bydlivší kolegyni tábornici "Hance Hance", jestli by u ní nešlo přespat, ale nešlo to. Z pěkného přístroje v průjedu na náměstí jsme odeslali několik emailů.

##foto(IMG_0055.JPG, align=left) ##foto(IMG_0057.JPG, align=right) O půlnoci jsme dorazili do Prahy. Libor byl odhodlán přespat u známeho na koleji. Já jsem však Hanse učaroval touto myšlenkou: To přece musíme nějak využít. Kdy jindy se dostaneme tak brzo do Prahy? Můžem si koupit další SONE a využít jí tímpádem maximálně... a tak jsme si jí pořídíli. Dokonce i na rychlíky. A kam jsme jeli? Chtěli jsme do Ostravy, ale... ale náš vůz během cesty odpojily, připojili k nějakému vlaku z Polska a my vystoupili ve 4:12 v Brně. Prošli jsme několik (dost) místních ulic, vyšlápli na hrad a v osum hodin už jsme byli zpátku ve vlaku, tentokrát směr České Budějovice.

I tam jsme se prošli, a zaplať pán bůh jsem se za nedlouho dostali do Plzně. I když poslední cesta vlakem byla už úmorná.

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Ne 24. listopadu, celý den 2x 3x 1x	Projekt ŽelArch, 10. akce ...více Letiště Ruzyně
Ne 08. prosince	Projekt ŽelArch, 10. akce - možný náhradní termín ...více někde
Ne 15. prosince	PA ...více někde