Odjezd ráno v 4:22h vlakem do Rokycan. Trasa 50 km. Trasu lze problemů zkrátit, případně lze vyrazit i o hodinu později (5:22h).
Po sobotním čtyřčlenném večeru stráveném koukáním na hranou verzi Jak vycvičit draka jsme se za 50% úspěšnosti domluvili a vyrazili na kolo už se vstavačkou ve 3 hodiny. Plán nám moc nevyšel, vlak měl jet z hlaváku směr Rokycany ve 4:22, jenže o víkendu jel první až o hodinu déle. Terky ranní motivace s možností východu Slunce na Kotli se tak rozplynula. Je potřeba uznat, že prohlédnout si Plzeň v tyto ranní hodiny byl vskutku zajímavý zážitek a to hlavně v hale na hlaváku, kde jsem se necítila moc bezpečně ani s přítomností security služby. Práce málo rozhodně neměli.
Petr tedy přehodnotil trasu. Jeli jsme a jeli někudy ze Slovan (podél řeky do Božkova). Pak vedle Božkovského potůčku a taky tam byl kopec :( aaa všude kolem létaly nějaké mušky. Ujeli jsme asi 10 km a Petr musel píchnout duši, tak jsme si udělali pauzičku. Nejdřív si vytáhl svůj kufr výbavy i s náhradní duší. Docela se mordoval s tím to vůbec sundat. Když už tam svoji 1. náhradní duši dal a byl skoro u konce procesu, rozrazil si ji něčím rovnou na 2 místech, takže jsme celý proces opakovali znova. Tentokrát jsme zalepili tu původní, Petr mě u toho pořád přesvědčoval, že to určitě nevydrží. Nakonec oceňoval alespoň, že doma bude lepit pouze duši jednu. Po hodině a půl, co se s tím mordoval a Terka z toho měla solidní divadlo :) pšššt, to nakonec vyřešil. Mohla jsem dospat alespoň hodiny strávené v postýlce čekáním na to, až se ochladí aspoň na 30°.
Dalšími zajímavými místy byly až dopadová plocha parašutistů a Čilina. Tam jsme si vytradeovali svačiny a našli kešku. Pokračovali jsme okolo rybníčku Na Pohodnici, kde byl krásný sjezd s dokonce nasprejovanými ostrými kameny směrem na Tymákov. To by se hodilo skoro všude. Později se za křížením silnice Šťáhlavy - Rokycany Petr rozhodl, že rozhodně nepojede do kopce směr rozc. býv. Rakovská hájovna. Zatočili jsme doprava po rovině, až jsme potom jeli tak 4 km po cestách, kde bych protestovala i kdybychom šli pěšky. Byly totálně zarostlé, nebo tam popadaly dokonce stromy přes cestu. Ten kopeček přes hřeben Maršálu jsme si samozřejmě stejně vyjeli a na místo bývalého vojenského areálu, na které se chtěl Petr podívat, jsme dojeli a zjistili, že tam vůbec nic není. Jen pozůstatky vojenských asfaltových cest.
Už jsme se blížili ke konci naší plánované trasy. Problémem bylo, že cesta na zastávku a odjezd vlaku podle map nevycházely asi o 5 minut. Rozhodli jsme se tak, že zrychlíme a zkusíme vlak dohnat. U toho ti bez baterky skoro vypustili duši. Vycházelo nám to docela přesně. Když jsme ale přejížděli železnici na přejezdu a tak 50 m od nás vlevo byla zastávka, objevil se vpravo i vlak. Petr mu pohotově ukázal, ať zastaví, to jsme ale ještě netušili, že cesta na zastávku s kolem je zcela nemožná, pokud nechceme porušit ještě více předpisů. Snažili jsme se dostat na jedinou cestičku k nádraží okolo rybníka, jenže než jsme dojeli za něj, slyšeli jsme jej, jak odjíždí. Cestu k nástupišti jsme ale i tak hledali dalších 5 minut, než jsme zjistili, že jediná pěšinka je absolutně zarostlá trávou a s koly by tam projet prakticky nešlo.
V rybníce jsme se tak vykoupali, dokonce doplavali na druhou stranu, kde byla houpačka. Po následném průzkumu možností jsme se rozhodli v trase a tom vedru dál nepokračovat. Silně nám také překazila Petrova potřetí prázdná duše, když jsme vylezli z vody. Zdálo se, že vzduch utíká od ventilku, což ani jeden z nás v životě neviděl. Samozřejmě došlo i ke stížnostem na předešlé lepení, ale bylo vidět, že souvislost je prakticky nulová. Vlakem jsme tedy jeli o 2 h déle, než bylo v plánu, tedy v tom 5x předělaném plánu. S přestupem v Nezvěsticích jsme se rozdělili na Slovanech, kdy Petr pokračoval s nepojízdným kolem na hlavák, já vystoupila a jela do Újezda. Petr dojel MHD až domů. Doma jsme byli lehce po poledni, ale i tak už byl dost hic.
O den později nesl Petr v ruce ze servisu zadní kolo doplněné na plný počet výpletových drátů. I když kolo ještě odpoledne opravil a jel do Tlučné na koupaliště, druhý den ráno jel s ženou na kole do práce, kdyby píchla, tak km od cíle píchnul sám. Po rozmontování kola na školním dvoře byla v duši opět díra na vnitřní straně a až moc se podobala prvnímu defektu o den dříve. Po delší prohlídce našel prasklý obvodový drát v plášti.
Pro RK OK1OTM sepsala do 1.8.2026 Terule.
| Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti |
|---|
So 17. října
 3x  1x | ŽelArch, 32. akce
Pochod podél nesjízdné trati Kralovice - Mladotice ...více
Kralovice - Mladotice | |
Ne 18. října
1x 2x | PA ...více
někde | |
So 24. října
1x | ObčasnéTuristickéMomenty, 35. akce
Luzný ...více
Bavorsko | |
Ne 08. listopadu
2x  2x | ŽelArch, 33. akce
Nákl. nádr. Žižkov a jeho vlečka měnící se na tramvaj + NTM Výstava + Království železnic ...více
Cajzlov | |
Ne 15. listopadu, připravujeme
1x | ObčasnéTuristickéMomenty, 36. akce
Soutěska Steinklamm ...více
SRN | |
