Datum	Název akce	Účast	Dokumentace
12.10.2025	ObčasnéTuristickéMomenty, 14. akce Šumava podruhé aneb s Mukim cestou necestou	4x

Velice podařený výlet v bavorské části Šumavy. Ráno se někteří z nás potkali už v MHD a společně jsme pak vyrazili rychlíkem v 7:40 směr Železná Ruda – Alžbětín, kde jsme měli asi 30 minut času na přeskakování státní hranice a prohlídku informačního centra na nádraží. U nádraží jsme následně nastoupili na autobus, který nás vyvezl přímo pod lanovku na Javor. Obavy z úhrady cestovného za psa, jelikož na něj neplatila celodenní skupinová jízdenka Turista Plzeňskem a Bavorskem, se ukázaly jako naprosto zbytečné – řidič nic nechtěl a ani nic nekontroloval. Po výstupu z autobusu jsem sice na chvíli zaváhal, zda nejet lanovkou až na vrchol, ale ostatní chtěli jít pěšky, a tak jsem vesele ušetřil dvakrát 15 eur a šel také. Počasí sice nebylo ideální pro výhledy, přesto byla okolní příroda velmi hezká.

Na vrcholu jsme si mohli jen domýšlet obrysy dvou bílých kopulí, přestože jsme stáli takřka přímo vedle nich. Mimochodem lze pozorovat, že nevezme-li Pavel své ratolesti, témata probíraná ve vlaku nebo během výšlapu na kopec se značně liší od jiných výletů. Tentokrát jsme stihli mimo jiné probrat upadající kvalitu filmů na erotických televizních stanicích, problematiku vzdělávání na základních školách a také způsoby, jak poslat šéfa do háje snadno a rychle. Ale zpět k Javoru.

Chvíli jsme čekali, zda se mlha na vrcholu nerozplyne, ale nakonec jsme se rozhodli vydat na sestup k Velkému Javorskému jezeru. Pavel nám ovšem zapomněl říct, že sestupová trasa je v horším stavu než cyklostezka v Horním Slavkově a že rozhodně nejde o „kočárkovou“ cestu. Terka kvůli stavu svého kolene zůstala raději doma, ale i my ostatní máme své handicapy od zničených kolen přes lenost po kotníky, přesto se nám podařilo cestu zvládnout. Po sestupu k jezeru nás čekala nejkrásnější část výletu. Mukiho musíme pochválit – jezero bylo naprosto úchvatné. Před cestou kolem jezera jsme si dali pauzu na občerstvení. Panovala mírná obava, zda stihneme autobus v 15:41, ale okružní cesta kolem jezera má sotva 2 km, takže jsme to zvládli v pohodě a dokonce jsme stihli vyzkoušet i automat na točenou zmrzlinu. Rex tentokrát žebral ještě víc než obvykle, a tak každý účastník výpravy dostal pár psích piškotů, aby psa v pravý čas zabavil. Jak jsme správně tušili, obejít jezero netrvalo dlouho. Mukiho jsme opět pochválili za krásnou trasu a shodli se, že se sem určitě vrátíme i v jiném ročním období. Podzimní barvy byly naprosto úchvatné.

Ani další řidič autobusu se kontrolou QR kódů příliš nezabýval a tak jsme se pohodlně přepravili do městečka, které pořád nemůžu správně vyslovit, tedy Bodenmais. Autobus zastavil ještě u lyžařského střediska, respektive bobové dráhy. Naše obava, zda vystoupíme na správné zastávce, byla zbytečná – cílovou zastávkou se ukázala být právě „Bahnhof /Rathaus“. Před námi bylo asi 30 minut na prozkoumání velice malebného městečka. Někteří z nás navštívili místní infocentrum nebo cukrárnu, jiní zkoumali tarifní podmínky pro cestování v zahraničí na luxusní vlakové zastávce jak z 19. století. Naše obavy, abychom našli správné nástupiště, byly rovněž zbytečné, jelikož nádraží má jen jednu provozní kolej, druhá je mimo provoz. Stanice je také koncová, vlak tedy dál nepokračuje a celé místo je zasazené do pěkného prostředí s upraveným parčíkem.

Vlakotramvaj nakonec přijela a my se nasoukali dovnitř. Ani zde neproběhla řádná kontrola jízdenek. Paní průvodčí se nepodařilo načíst QR kód a tak jsem jí lámanou němčinou vysvětloval, o jakou jízdenku vlastně jde. Na psa se opět zapomnělo, ale teoreticky jsme ho mohli vydávat za tři děti ve skupinové jízdence, které jsme s sebou stejně neměli. Vlak po cestě do Zwieselu zastavil jen dvakrát. Většina přejezdů byla zabezpečena pouze kříži, jeden měl i světelnou signalizaci. Okolní příroda byla naprosto úchvatná. V cílové stanici se nachází jednoduchý přestupní terminál, kde se sbíhají vlaky ze čtyř směrů. Po asi deseti minutách jsme přestoupili do další vlakotramvaje, tentokrát z Plattlingu, a odjeli směr Bavorská Ruda. Nastupovalo podstatně méně lidí než v opačném směru, což není divu. Nikdo nás nekontroloval, vlak měl totiž dva vozy a po cestě zastavil pouze jednou, u výběhu s rysy, tak se k nám štiplístek zřejmě nedostal.

Byli jsme překvapeni, že poměrně dost lidí vystoupilo v koncové stanici; těžko říct, zda pokračovali dál do Čech. My jsme měli asi 25 minut do odjezdu zpátečního Sp vlaku do Plzně. Jelikož bylo poměrně chladno, někteří z nás se rozhodli vyzkoušet nádražní restauraci. Obsluha se ukázala jako česká, ale asi bychom se stejně nějak domluvili. Paní nám vyšla vstříc – bavorskou klobásu jsme měli na stole během chvilky a vlak jsme stihli bez problémů. V restauraci navíc prodávají zajímavou knihu o historii místních drah, včetně trati přes Železnou Rudu. Bohužel je pouze v němčině, ale obsahuje mnoho fotografií, včetně revolučního a předrevolučního období z Rudy.

Při nasedání do vlaku do Plzně jsme si všimli zvláštnosti: vlak stál na koleji označené číslem 6, přestože nádraží má jen pět kolejí a že německá část nádraží má koleje značené úplně jinak.

Ve vlaku jsme si ještě vzájemně předali klubové fotky, pochválili dnešní akci a domluvili se na budoucím prozkoumávání bavorské části Šumavy. Někteří z nás trávili cestu malováním, jiní spánkem. Většina nakonec vystoupila u zimního stadionu. Akci hodnotíme jako velice povedenou. 🙂

Namluveno hlasem 12. a 13. října 2025, text upravil GPT-5 dne 9. října 2025.

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Pá 05. prosince, 17:00 3x 1x	Pravidelná schůzka ...více ZČU/FEL EK704
Ne 07. prosince, celý den 2x 2x	ŽelArch, 26. akce Údolím kralovické trati ...více Strachovice
Ne 14. prosince, celý den 1x	ObčasnéTuristickéMomenty, 17. akce Z Pramenů do Mariánských Lázní ...více CHKO SL
Ne 21. prosince, celý den 2x 2x	ObčasnéTuristickéMomenty, 18. akce + PA Pavlova hora 673 m Zdebořice - Plánice ...více okr. KT
Út 23. prosince, beze spěchu	ObčasnéTuristickéMomenty, 19. akce Za chvilkou klidu do přírody ...více Losiná - Radyně - Plzenec