Jelikož si každý správný radioamatér bere s sebou rádio i na dovolenou, vyřešil se problém s absencí operátora na PA tak, že jsem prostě rádio přibalil do cestovního zavazadla. Velký podíl na tom měl i Karel OK1ELE, jelikož po obměně rádia 857 za 817 se zmenšila nejen váha, ale i rozměry, takže se v zavazadle nakonec našlo místo. Cestovali jsme s krosnou, což je oproti cestování po Novém Zélandu, Německu nebo Kanadě podstatný rozdíl, protože na tyto lokality nám stačí dva malé batůžky. Už před odjezdem na dovolenou jsem si vytipoval kopec, ze kterého budu vysílat, ale po prvních dvou dnech dovolené jsem o tom začal pochybovat. Nebyl jsem si totiž jistý, jestli se mi chce táhnout třeba dvě hodiny na kopec a ještě spěchat od snídaně.
Pár dní předtím jsme kopec navštívili a musel jsem dojít k závěru, že je to jediný vrchol, z něhož má vysílání alespoň trochu smysl, protože je třeba překonat signálem protilehlé Góry Stolowe. Nakonec jsme se na původně zamýšlený kopec vydali o pár dní později znovu, tentokrát tedy už s vysílačkou. Cesta byla náročná a i když jsme vyrazili poměrně brzy a na snídani byli první, dorazili jsme na kopec asi půl hodiny po začátku závodu. Vybalil jsem zařízení a na vyhlídce pod Božanovským Špičákem jsem další dvě hodiny vysílal. Určitě bych se nezlobil, kdyby to chodilo lépe, ale měl jsem volnou cestu pro vysílání pouze na východ a jihozápad. Přímo proti nám bylo možné spatřit hlavní vrcholy Stolových hor v čele s nejvyšší Velkou Hejšovinou (919m) a zmíněné vysílací směry byly bohužel okraje tohoto pohoří. Podařilo se mi uskutečnit spojení s úplně jinými stanicemi, než na které jsem běžně zvyklý (což není divu) ze západních Čech. Výsledek závodu nebyl nejlepší, ale myslím, že to v rámci možností dopadlo ještě dobře. Po skončení závodu jsme pokračovali dále v rámci výletu, navštívili vyhlídku Koruna a pokračovali směrem k obci Slavný.
Namluveno 8. října 2025, text upravil GPT-5 dne 29. 10. 2025.