OK1KGT
RADIOKLUB
Hledáme nové členy
Úvod, novinky
Činnost, Úkoly
Vybavení
Proběhlé akce, schůzky
Plány
Členové
Ohlasy, ankety
Kontakty
Fotogalerie
eQSL galerie
Odkazy, Bazary
DV SV KV česky
Povídalo se
o nás
Úspěchy, Historie
Ať žijou textové!
prohlížeče!
WWW přístupy
Poštolky

Uživatel

Heslo


NAŠE AKCE z let 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
nebo všechny textově zdokumentované či s fotodokumentací nebo jen exkurze případně úplně všechny akce
posledních 10 schůzek


DatumNázev akceÚčastDokumentace
06.07.2025ObčasnéTuristickéMomenty, 7. akce
Za skalními reliéfy na Kokořínsko
4x


Původní plán:
Sraz v 7:05 v dolní hale hl.n. u drezíny.
Akce se uskuteční, má být slunečno a do 29°C. Tak se párkrát schováme v hospodě a snad stihneme třeba i to koupaliště.
V 7:21 odjezd směr Praha, Všetaty a Štětí.
Trasa do 16 km (spíš jen 14,5 a v případě nutnosti lze zkrátit na 12,5 nebo na 9 km). Po cestě je také pár kešek a když budeme rychlí, můžeme navštívit i koupaliště.
Návrat (ze žst. či busem z obce Liběchov) až se nám bude chtít, patrně však v 16:56 (nejjednodušší) vlakem, v 16:57 busem (pozdější v 17:32 nejezdí včas) z obce a pak Kokořínským R z Mělníka, nebo v 16:59 vlakem a Kokořínským R z Všetat.
Příjezd do Plzně tedy velmi pravděpodobně ve 20:37. Cena celodenního jízdného pro 1 dospělou osobu nepřesáhne 300 Kč.

Opékání buřtů nahrazeno restaurací, v plánu je zastavení na 1,5. km od startu (11h) a na 9. km nebo 13. km. Na 10. km je snad ještě občerstvení.

Lákadlo / motivátor zde :)

Ačkoliv jsem byl přesvědčen o tom, že tento výlet bude patřit mezi top, počet přihlášených účastníků tomu nenasvědčoval. Muki byl navíc bez ratolestí, takže počet účastníků se ještě snížil. Ráno jsme se tedy sešli pouze tři a pes a dle plánu vyrazili rychlíkem v 7:21, abychom z Rokycan mohli pokračovat na celodenní jízdenku PID. Cestu jsme si krátili vyprávěním o výletech z předchozích dnů, přičemž jsme zjistili, že pro nás všechny je tento výlet v podstatě oddychovým, vzhledem k předchozím dnům.

Když jsme se blížili k hlavnímu nádraží a nespadl s námi ani Výtoňský most, začal jsem řešit, odkud nám kdy jede další vlak a zjistil jsem zajímavost. Měli jsme přijet na nádraží v 8:52 a další vlak směr Všetaty nám měl jet v 9:22. Ovšem v 8:59 odjížděl speciální turistický Lužickohorský rychlík, kterým by jízda mohla být určitě větším zážitkem a tak jsme na něj přeběhli a stihli jej. Jak jsem předpokládal, jednalo se o vláček piváček, tedy o dva koženkové vozy, přičemž jeden z nich disponoval oddílem úschovy zavazadel během přepravy, kde se však navíc nacházel i bar. Jelikož jsme přicházeli k vlaku od konce, byl jsem přesvědčený, že lokomotivou je Brejlovec. Ovšem jen co se vlak začal rozjíždět, ozval se typický traktorový zvuk, který si k nám jezdí natáčet šotouši z poloviny Evropy. Takže jsme jeli na výlet dvěma tmavě zelenými koženkovými kupé vagóny se stahovacími okny a ještě nás táhla Bardotka. Teď už zbývalo jen navštívit onen pojízdný bufet, což jsme učinili a přinesli si párky na tácku a točené pivo.

Ve Všetatech jsme vystoupili a čekali. Jednak až se Bardotka rozjede, abychom si mohli poslechnout ten její jedinečný zvuk a zároveň, abychom počkali na další vlak. Při čekání jsme zjistili, že nádraží Všetaty je středové a vlaky ho objíždí z obou stran, na což nádraží vůbec na první pohled nevypadá. Přijel černý vlak RegioJet, který nás měl dovézt do stanice začátku našeho výletu, tedy do zastávky Štětí. Po výstupu z vlaku došlo na první drobný problém, jelikož jsem si do té doby nevšiml, že dle mapy.cz začíná trasa na druhé straně kolejiště, než je nádraží a bylo nutné se na souběžnou cestu s kolejištěm na protější straně nějak dostat. Nakonec jsme zvolili tu nejsprávnější variantu a vydali se na nejbližší přejezd. Asi po kilometru jsme došli do obce Stračí, kde měl být od 11:00 otevřen pivovar Račice. Pes využil nestřeženého okamžiku a vletěl do požární nádrže, takže bylo jasné, že v hospodě budeme sedět venku, i kdybychom nechtěli. Hospoda byla hned nad požární nádraží a zrovna když jsme přicházeli, hospodský zrovna vynášel ven ceduli s nabídkou. Někteří se občerstvili rádlerem s grepovou šťávou, což v úzkých sklenicích dělalo zajímavé barevné výsledky, jiní si dali samotnou grepovou šťávu a camembert ve slanině.

Jak tam tak sedíme, najednou se objevil Tomáš, čímž nás všechny zaskočil. Z nějakého důvodu se domníval, že akce byla na poslední chvíli zrušená, vyrazil na akci sám a do Štětí dorazil asi 40 minut po nás. Tak jsme nakonec v putování pokračovali ve čtyřech. Já jsem se trochu obával černé čárkované cesty v mapě hned za obcí, jelikož na posledních dvou výletech byly s těmito cestami vždy problémy a chvíli to vypadalo, že bude i tentokrát. Pak se již obávali i ostatní, když jsem je o této skutečnosti informoval, poslední dobou s nimi nemáme dobré zkušenosti. Naštěstí cesta byla velmi dobře maskovaná a nakonec byla velmi dobře průchozí a široká. Zkratkou jsme došli k ŽTZ, na kterou jsme se napojili a brzy došli ke skalnímu útvaru Sedm chlebů. Putovali jsme dál a míjeli různé větší či menší skály či skalky. V některých byly vysekané různé ornamenty, hlavy, had apod. Všiml jsem si, že máme poměrně solidní tempo. Odbočili jsme z hlavní frekventované ŽTZ na další neznačenou lesní cestu a došli do PR Mokřady dolní Liběchovky. Nervalo dlouho a procházeli jsme kolem koupaliště v obci Želízy, kde jsem nabízel možnost koupání. Koupaliště bylo poměrně pěkné, ale hlad a žízeň byly silnější, takže jsme pokračovali dál ještě asi 300 m a skončili v hospodě. Dle recenzí vypadala hospoda slibně, což se více než potvrdilo a všichni vyluxovali své talíře do dna.

Zbývalo nám největší lákadlo dnešního výletu, Čertovy hlavy a tak jsme se z hospody vydali po modré TZ. Jelikož jsme se ale zalekli prudkého stoupání, rozhodli jsme se odbočit na neznačenou lesní cestu a nastoupat pozvolněji, což se brzy ukázalo jako výborný nápad. Jednalo se totiž o sice neznačenou, ale velmi zajímavou lesní cestu, která byla z části také vysekaná ve skále. Navíc jsme při návratu na původní MTZ přišli od shora a objevili jsme se tedy napřed přímo nad hlavami, což by se nám na MTZ určitě nepovedlo. Provedli jsme jednu z dalších povinných picích přestávek, jelikož bylo opravdu poměrně horko a čekalo nás prudké klesání opět dolů do obce, abychom vzápětí začali po modré opět stoupat do kopce k jeskyní Klácenka. Opět bylo možné v kopci odbočit na neznačenou cestu a nastoupat stoupání pozvolna a opět jsme nahoře provedli povinnou picí pauzu. I tato jeskyně byla pěkná, ačkoliv se do ní nemohlo, jelikož byla zamřížovaná. Scházeli jsme k obci Liběchov a dokonce jsme minuli občerstvení, jelikož jsme se obávali, že máme málo času s ohledem na požadovaný odjezd v 16:57. V cíli jsme však byli během dalších 10 minut a do odjezdu jsme měli půl hodiny. Někteří se rovnou odebrali na zastávku zjišťovat správnost zastávky, jiní se vydali ještě prozkoumat místní zámek. Průzkum zámku byl brzy přerušen, jelikož byla možnost odjezdu do Mělníka již v 16:45, čehož jsme pro jistotu využili.

U autobusového nádraží v Mělníku vzal Tomáš útokem nádražní putyku a my ostatní vyrazili na zmrzlinu a chlazené nápoje do blízkého Penny. Zbývalo nám dojít asi půl kilometru na vlakové nádraží a počkat na Kokořínský rychlík. Ve finále se jako největší problém ukázalo dostat se na nádraží, jelikož prostor před nádražím je kompletně celý rozkopán a nějak se nikdo moc neobtěžoval vyznačit příchozí cesty, pouze všechny zamknout, zavřít či znepřístupnit. Co jsme pak pozorovali další cestující různě prolézající zábradlí a přelézající zátarasy, dopadli jsme vlastně ještě ze všech nejlépe. Turistický vláček brzy přijel, ale bohužel bistro bylo ten den pouze v Lužickohorském R, takže jsme zpátky byli bez točeného piva a párků. Jak se mělo později ještě ukázat, ani cílové stanice jsme s tímto vlakem nedosáhli, jelikož někde na začátku Prahy ve Vysočanech přišel štiplístek a vysvětlil nám, že z důvodu mimořádné události je vlak ukončený zde. Chtěli jsme jít na metro a hrozilo, že nestihneme R do Plzně. Nakonec jsme vyzkoušeli možnost počkat na úplně obyčejný osobák, který kupodivu až na hl.n. projel, i když zůstal čekat pár minut v tunelu. Bylo jasné, že rychlík do Plzně nestíháme, ale nakonec měl 5 minut zpoždění, takže jsme do Plzně přijeli v plánovaných 20:37. Tomáš nás opustil už v Rokycanech.

Celkový časový rozsah: 13,5 h
Čas na výlet: 6,5 h
Délka výletu: 14 km
Čas v hospodách: 2x 1h
Průměrná rychlost: 14 km / 4h
Spotřeba pití: až 4 litry na osobu
Nachozeno: cca 28.000 kroků

Pro OK1OTM sepsal dne 7.,8. a 10. července 2025
Petr OK1PSM.

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Pá 05. prosince, 17:00
3x 1x		Pravidelná schůzka ...více
ZČU/FEL EK704
Ne 07. prosince, celý den
2x 2x 		ŽelArch, 26. akce
Údolím kralovické trati ...více
Strachovice
Ne 14. prosince, celý den
1x 		ObčasnéTuristickéMomenty, 17. akce
Z Pramenů do Mariánských Lázní ...více
CHKO SL
Ne 21. prosince, celý den
2x 2x 		ObčasnéTuristickéMomenty, 18. akce + PA Pavlova hora 673 m
Zdebořice - Plánice ...více
okr. KT
Út 23. prosince, beze spěchu
ObčasnéTuristickéMomenty, 19. akce
Za chvilkou klidu do přírody ...více
Losiná - Radyně - Plzenec
Chcete dostávat informace o našich akcích prostřednictvím emailu? Zaregistrujte se.