OK1KGT
RADIOKLUB
Hledáme nové členy
Úvod, novinky
Činnost, Úkoly
Vybavení
Proběhlé akce, schůzky
Plány
Členové
Ohlasy, ankety
Kontakty
Fotogalerie
eQSL galerie
Odkazy, Bazary
DV SV KV česky
Povídalo se
o nás
Úspěchy, Historie
Ať žijou textové!
prohlížeče!
WWW přístupy
Poštolky

Uživatel

Heslo


NAŠE AKCE z let 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
nebo všechny textově zdokumentované či s fotodokumentací nebo jen exkurze případně úplně všechny akce
posledních 10 schůzek


DatumNázev akceÚčastDokumentace
22.06.2025ObčasnéTuristickéMomenty, 6. akce
Od vlaku k vlaku aneb ze Stříbra do Heřmanky
3x


Původní plán:
Sraz v 8:52 v dolní hale hl.n. u drezíny.
V 9:03 odjezd Sp 10762 směr Stříbro. Trasa 14 km.
Po cestě možný odlov kešek, návštěva zámku Vlkýš a vodárenské věže, nyní rozhledny v Heřmance.
Návrat až se nám bude chtít.
Opékání buřtů na trase.

Poměrně nenáročný výlet byl nakonec poměrně náročný, hlavně díky počasí a objevil se nám tu takový nešvar, kdy se již podruhé stalo, že cesta na mapě ve skutečnosti neexistovala. Ale hezky po pořádku.
Sešli jsme se jako obvykle na hlavním nádraží a vyrazili Sp do Stříbra. Někteří z nás byli poměrně překvapeni, když jsme do Ag přijeli, jelikož takto krátká cesta vlakem není na našich výletech obvyklá (ve vlaku jsme nestrávili ani 30 minut). Hned z nádraží jsme se vydali směr MTZ a brzy jsme si prohlíželi řopíky, neexistující most na silnici na Kladruby a vysoký železniční most nad řekou Úhlavkou. My jsme se kolem této říčky motali ještě hodně dlouho. Nejprve jsme procházeli kolem střelnice a po nějaké době jsme také došli k nějakému záhadnému oplocenému areálu se spoustou kamer a zřejmě zde probíhala instalace dalších zabezpečovacích prvků. Modrá TZ zde nuceně směřuje najednou do prudkého kopce, aby areál obešla. Pokračovali jsme po modré a brzy zase sešli do údolí. Tam se nacházelo ohniště u vody, ale bylo na sluníčku a na oběd bylo ještě moc brzy. Jak jsem se později dozvěděl, byla zde také studánka, ale na místě jsme si jí nevšimli. Takže jsme zde zanechali část výpravy a vydali se s Tomášem objevovat druhou studánku, kterou jsme brzy našli a hlavně jsme u ní našli i lávku přes potok, která zdánlivě nevedla nikam, ale zřejmě naproti na louce býval někdy LT a lávka sloužila pro přístup ke studánce na opačném břehu Úhlavky. Studánka byla moc pěkná, jednalo se o kamennou zídku, z které trčela nerezová trubička. Bohužel voda pouze kapala, takže nevěřím tomu, že byla dostačující pro celý tábor.

Když jsme došli k rozcestí Pekelský mlýn, odbočili jsme na neznačenou cestu a vydali se podél Žďárského potoka, který bylo napřed nutné překonat, což se vyřešilo umístěním vhodných balvanů na vhodná místa koryta. Přesunem na neznačenou cestu někteří účastníci začali projevovat nespokojenost se stavem cesty, nicméně zkušenější účastníci prohlásili, že cesta je naprosto luxusní, jelikož je v terénu velmi dobře patrná, na rozdíl od cest na minulém výletě. Zřejmě to někdo zakřikl, jelikož zhruba v polovině cesty cesta najednou zmizela a my se marně snažili přes kopřivy dostat na cestu za druhým břehem potoka, ke které jsme se přes kopřivy sice dostali, ale cesta nebyla nikterak perfektní. Hledali jsme zde místo na opékání buřtů, jelikož voda do uhašení byla velmi blízko a byli bychom i ve stínu, ale všude byli mravenci. Tak jsme pokračovali dál, až jsme museli prolézat skrz padlé stromy a došli do fáze, kdy i tato cesta skončila úplně a místo ní nastoupily naše oblíbené kopřivy, což v jednom případě vyvolalo menší alergickou reakci. Když jsme se skrze kopřivy dostali na nejbližší cestu, zjistili jsme, že cesta vede úplně na jinou stranu, má zde být rozcestí a my máme odbočit na cestu doprava, která tam ovšem nebyla. Takže jsme si museli cestu opět vytvořit, ale asi po 200 m jsme měli vyhráno, dál už cesta pokračovala normálně, dokonce se rozšířila na průjezd autem.

Hned jak to bylo možné, udělali jsme pauzu na pití a ošetřili raněné. Vzhledem k velkému horku se nám moc dál nechtělo, takže jsme si ještě chvilku poseděli a když jsme se vydali již po pěkné lesní cestě dál, velmi brzy jsme došli na lesní křižovatku, kde další tři směry byly zároveň cyklotrasou a přímo na křižovatce se nacházel přístřešek pro turisty. Dali jsme si pauzu znova a jak jsme tak řešili problém, že nemáme kde udělat ohniště s ohledem na sucho, aby se něco nestalo, přitom jsme najednou došli k závěru, že přímo uprostřed křižovatky na kamenitém podkladu bude oheň naprosto tím nejlepším řešením. Což o to, opravdu nemělo kde co chytnout, protože cesty byly prašné a kamenné, ale trochu jsme kazili morálku cyklistům, kteří všichni do jednoho stoupali z té nejblbější strany křižovatky, tudíž do kopce a na křižovatce nám pak uřícení záviděli ty buřty. Zdrželi jsme se zde asi hodinu a poté se vydali na další putování.

Cesta lesem byla moc pěkná a upravili jsme dokonce trasu tak, abychom v lese zůstali chránění před přímým sluncem co nejdéle. Díky tomu jsme procházeli kolem nějaké samoty, kde měli i koně, nakonec jsme však stejně stáli na rozpáleném asfaltu silnice na Heřmanku a Vlkýš. Asfalt byl tak rozpálený, že jsme se psem přebíhali ze stínu do stínu, zatímco Mukíci se někde zasekli a ládovali se třešněmi. Když stíny od stromů došly, popadl jsem psa za popruh a přes horký asfalt jej přenášel jak nákupní tašku. Přecházeli jsme po mostě přes D5 a mohli jsme tak krásně pozorovat množství děr ve vymlácených panelech dálnice. Došli jsme na začátek Heřmanky a dali si za cíl, že stihneme vlak v 17:00. To obnášelo nikde se moc nezdržovat, dojít do Vlkýše do koloniálu, tam si koupit nanuk, venku si prohlédnout zámek Vlkýš, dojít se podívat na rozhlednu a pak hurá na vlak. Myslím, že nám zbývalo asi 45 minut na kilometr a půl do cíle. Všechno jsme s přehledem stihli, přičemž největší atrakcí byla místní rozhledna a v 16:45 jsme se již váleli na konečné zastávce vlaku v Heřmance.

Většina účastníků touto lokálkou nikdy nejela a tak jsem se hrozně těšil, jak budou opět zděšení ze stavu kolejového svršku. Pavel už natěšeně koukal z okna a vlak se brzy rozjel. Ujeli jsme asi kilometr a ještě mi říká, co se mi nelíbí, že to je přece naprosto v pohodě. Minutu poté, co to dořekl, jsme přejeli na starší typ svršku a vláček začal poskakovat. Doskákali jsme až do Nýřan, kde jsme se dozvěděli, že z původních pěti minut zpoždění nakonec bude asi 35. Vlak se zasekl někde v Holýšově, ale nakonec dorazil a my jsme přijeli do Plzně asi o půl hodiny později, což jsem například já využil tak, že jsem chytil autobus na Slovany z terminálu a nemusel tak psovi kupovat extra jízdenku do tramvaje. Do Plzně jsme tedy dorazili někdy kolem 18:30.

Celkový časový rozsah: 9,5h
Délka výletu: 15 km
Čas na výlet: 7,5 h
Nachozeno: cca 26.000 kroků

Pro RK OK1OTM zpracoval dne 1.,8. a 10.7.2025
Petr OK1PSM

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Ne 14. prosince, celý den
3x 		ObčasnéTuristickéMomenty, 17. akce
Z Pramenů do Mariánských Lázní ...více
CHKO SL
AKCE SE USKUTEČNÍ
Ne 21. prosince, celý den
1x 		ObčasnéTuristickéMomenty, 18. akce + PA Vlčtejn 522 m aneb
přes Španělsko do Blovic ...více
Vlčtejn - Španělsko - Rohatá skála - Blovice
Út 23. prosince, beze spěchu
ObčasnéTuristickéMomenty, 19. akce
Za chvilkou klidu do přírody ...více
Losiná - Radyně - Plzenec
Chcete dostávat informace o našich akcích prostřednictvím emailu? Zaregistrujte se.