Radioklub OK1OTM / OK1KGT

OK1KGT

RADIOKLUB

Hledáme nové členy

Úvod, novinky

Činnost, Úkoly

Vybavení

Proběhlé akce, schůzky

Plány

Členové

Ohlasy, ankety

Kontakty

Fotogalerie
eQSL galerie

Odkazy, Bazary

DV SV KV česky

Povídalo se
o nás

Úspěchy, Historie

Ať žijou textové!

prohlížeče!

WWW přístupy

Poštolky

NAŠE AKCE z let 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
nebo všechny textově zdokumentované či s fotodokumentací nebo jen exkurze případně úplně všechny akce
posledních 10 schůzek

Datum	Název akce	Účast	Dokumentace
13.10.2024	Projekt ŽelArch, 8. akce - 2v1: Po zaniklých tratích v okolí Mladotic a kolem nejmladšího jezera v ČR	3x

Plán:
V rámci výletu navštívíme lavičku Miloše Zemana, již skoro zaniklou žel. zast. Trojany a části úseku trati Kralovice - Mladotice, která je ve výluce od roku 97. Prohlédneme si zchátralý a zarostlý most přes Mladotický potok a rozluštíme záhadu, proč se před ním rozvětvuje násep do dvou různých směrů. Dozvíme se něco o blízké tajemné trati, po které nikdy neprojel jediný vlak. Přes Odlezelské jezero pak dojdeme až do Žihle, kde výlet zakončíme ve vyhlášené restauraci.

Délka trasy 20 km. Odjezd busem linky 321 Plzeň - Rakovník, např. ze zast. Terminál v 9:10, či Sady Petatřicátníků v 9:15 do zast. Plasy, Sokolka. Návrat ze Žihle až se nám bude chtít, patrně v 19h. Možnost občerstvení také s mírnou zacházkou v Mladoticích od 14h.
Sraz buď na zast. Sady Pětatřicátníků v 9:05, nebo až v busu.
Odjezd ráno kvůli počasí až devítkou. Sraz buď na zast. Sady Pětatřicátníků v 9:05, nebo až v busu.

Zápis je v procesu.
Již v pořadí osmé putování s železniční tématikou začínalo tentokrát v nezvykle pozdní hodinu. Bylo to jednak tím, že skončily naše výpravy na severní okraj naší vlasti, tudíž nebylo potřeba trávit 2x 4h ve vlaku. Druhým faktorem bylo tentokrát počasí. Ráno totiž předpověď slibovala přeháňky, tudíž jsem po konzultaci s Pavlem zvolil odjezd místo v 7:15 v 9:15 a to ještě s novinkou, že sraz může být v případě potřeby až v busu. To se může hodit některým, kteří využijí k nastoupení do autobusu jiné zastávky než Sady Pětatřicátníků.

Nakonec jsem stejně slevil z až přehnané lenosti, nelajznul jsem si 2-minutový přestup a vyrazili jsme s Pavlem na Sady už předchozím spojem, čímž jsme zde čekali asi 17 minut. Nikdo další se však neukázal. U Veroniky jsem očekával, že autobusem přijede už z hl.n. a Tomáš potvrdil, že půjde, tudíž jsem předpokládal přistoupení někde po cestě. Veroniku jsme však v autobusu nepotkali. Jak se později ukázalo, na akci pozapomněla, inu stane se. Naopak Tomáš přistoupil v Bolevci.

Dojeli jsme na druhou zastávku za Plasy, vystoupili z autobusu a šli si prohlédnout to, co zbylo z lavičky Miloše Zemana. Cedule nad lavičkou sice stále byla, nápis byl však již téměř nečitelný a i všechny láhve od Becherovky někdo uklidil. Vydali jsme se přímo na sever směr zast. Trojany. Již po cestě začalo býti patrné, že nás zřejmě zdrží sběr hub. Napřed začali sbírat kluci, i já jsem však brzy vyndal malý košík z batohu. Kolem Sechutické hájovny jsme časem došli ke již zmíněné zastávce Trojany, resp. k tomu, co z ní aktuálně zbývá.

Střecha terasy se začíná pomalu propadat, přitom by dlouhodobě stačila jen základní údržba, která samozřejmě neprobíhá. Mám dokonce informace o tom, že SŽ odmítá na truc i její prodej, dokud se situace se zdejším "dlouhodobou výlukou" nevyřeší. Což vypadá, že se zastávce stane nakonec osudným, protože dlouhodobá výluka zde trvá již od r.97. Jako novinka byl tentokrát vykácen prostor kolejiště před stanicí. Koleje bychom sice v některých částích hledali marně, našli jsme však mezi první a druhou kolejí naprosto ideální místo pro opékání buřtů, jelikož v okolí byly hromádky suchého chrastí po prořezávce. Všichni se jako na povel dali do díla a brzy byla mezi 1. a 2. kolejí připravena na podpal kombinace hranice s pyramidou uvnitř. Ta byla navíc ještě vycpána odpadem ze skartovačky a nevyužitými volebními lístky. ,,Volební lístky jako alternativa k březové kůře posloužily při rozdělávání táboráku na výbornou, a tak oheň brzy nabyl těch správných parametrů. Jen zpočátku, v rámci komínového efektu, někteří kandidáti z vatry samovolně vylétávali, plamenům ale stejně neunikli."

Opékáním jsme nakonec strávili víc času, než jsme předpokládali, ale v zásadě to ničemu moc nevadilo. Počasí se od rána výrazně zlepšilo a my nikam nespěchali, resp. alespoň jsme si to mysleli. Po dopečení buřtů jsme si prohlédli zastávku ze všech stran, na dotaz stručně přetlumočili historii tratě a nabídli zbývajícího buřta rodince, která právě dorazila a se zájmem si prohlížela okolí. My se však již vydali na cestu, jak jinak než lesem mimo trať, protože ta již nebyla ani průchozí, natož třeba průjezdná. Za nejbližším přejezdem se situace trochu zlepšila, od něj vede cca 300m vyšlapaná pěšina kolejištěm, případně v jeho těšné blízkosti. U lesního přejezdu skončila i tato a my se museli rozhodnout, jestli po křížící lesní cestě dáme vlevo či vpravo. Vybral jsem vpravo, jelikož poblíž se měla nacházet historická studna a brzy jsme k ní také došli. Od ní jsme pokračovali po Sechutické NS, jelikož nám vlastně bylo jedno, kvůli půjdeme, stačil nám směr Mladotice. Les zde byl poměrně pěkný a opět jsme narazili na četné houbovité úlovky, třeba na bedly s hlavami velikosti gramofonových desek.

U Šebíkova jsem se kousek vrátil, jelikož jsme přešli studánku Pod Šebíkovem a jindy bych se sem asi těžko dostal. Kluci šli trochu napřed, ale když jsme se po 20 minutách opět potkali, potkal jsem je sotva o nějakých 300m dál, než jsme se rozešli. Jednak si nebyli jisti správností zvolené cesty a potom opět narazili na houby. Nepatrně jsme se vzdálili od mnou zamýšlené trasy, ale moc to nevadilo, akorát nás čekal kus po silnici + zarostlý úsek. Silnice se nakonec nekonala, protože před polním přejezdem P1772 se objevila polní cesta souběžná s tratí. Po té jsme došli skoro až k dalšímu přejezdu P1773, mimochodem poslednímu ze tří se silnicí II/201 v úseku Kralovice - Mladotice. Jako všechny ostatní byl i tento řádně zaasfaltovaný. Nezbývalo než pokračovat po tělese trati, které ze začátku bylo poměrně schůdné. Čas pomalu přibýval a začínalo být pomalu jasné, že buď skončíme v Mladoticích a odjedeme v 16.49 vlakem do Plzně, nebo budeme pokračovat do Žihle, ale buď patrně stihneme vlak bez hospody v cíli, nebo naopak budeme v hospodě třeba 1.5h a pojedeme domů až v 21h. Skupina odvážně schválila záměr pokračovat až do Žihle a to i s ohledem na současné pěkné počasí.

Postupem času těleso nabídlo nejen houby, ale i zajímavosti. Buď v podobě vysokého náspu, nebo třeba v podobě něčeho, co možná bylo nějakým drážním objektem a posléze houmles doupětem. Trať byla čím dál tím zarostlejší a dle mých vzpomínek to mělo být ještě horší. Brzy jsme se přiblížili k mostu přes Mladotický potok a kde nejlépe ukázat skupině rozvětvení náspu, než přímo na náspu? A tak jsme se prodírali zarostlým náspem. Těsně u mostu bylo vidět rozvětvení tratě z mostu na 2 náspy. Proč? Protože násep od Mladotic až za most se původně postavil pro hlavní trať na Žatec. To potom úplně nevyšlo, k čemuž se ještě dostanu a když pak později dlouho nevěděli, kde zakončit trať od Rakovníka, protože variant bylo několik, vč. třeba pokračování do Manětína, nakonec si vzpomněli, že už mají kus hotového náspu v Mladoticích. A tak přes potok osadili most a za mostem pokračovali vesele v nové stopě jinou tratí.

Prohlédli jsme si jak mechanické návěstidlo před mostem, tak most samotný. Tedy alespoň tak, jak nám bujná vegetace dovolovala. Při další akci si jej prohlédneme od potoka. Ani jsme na něj nevstupovali, jednak to je nebezpečné a pak nebyl důvod. Po prohlídce jsme se totiž otočili čelem vzad a jali jsme se pokračovat po druhém náspu. Trasu vedl Pavel, ale brzy nad ním vegetace zvítězila a on předal trasování mně. Já jsem skupinu stáhnul dolů pod násep dolů na louku, kde jsme se rázem ocitli na pastvinách. Že se zde již pase někdo před námi se pro některé ukázalo jako problém, z čímž jsem plně nepočítal. Hovězí dobytek se většinou zdekoval pryč, když nás viděl a já se mu nedivím, ale některé zvědavější kusy zůstali na místě. Opět použiji k bližšímu popisu situace citaci jednoho z účastníků: ,,Zpestřením byla nutnost přejít pastvinu, kde se pásl dobytek, který nás nakonec obklíčil. Postupovali jsme pozvolna přes nepřátelské území a většina skotu ustupovala. Býci byli sice většinou "mláďata", respekt ale byl. Pud sebezáchovy má však každý z účastníků vyvinut velmi odlišně, což se ukázalo když se býček, kterého jsme měli zhruba na páté hodině, dal do pohybu směrem k nám. Asi si chtěl hrát a skotačit, protože nějak začal i hopsat? Každopádně reakce účastníků byla od téměř flegmatické po panický úprk přes ohradník parakotoulem do křoví. Plán levou stranou podél křoví do bezpečí se nakonec vydařil, odvážným štěstí přálo." Já si tedy stále myslím, že mladý býček, který se jako jediný poskakujíc vydal směrem k nám, si chtěl pouze hrát s naším Rexem, protože na nás by rozhodně zvědavý nebyl, ale nebudu zde nikomu brát iluze.

Dál jsme pokračovali nejkratší cestou přes louku k lesu, kde jsme pokračovali buď přímo po náspu, nebo v jeho těsné blízkosti. V minulosti jsem již tento úsek několikrát prošel a dokonce jsem zakreslil průchozí trasu do mapy, což nám nyní usnadnilo cestu. Současný násep byl však poněkud starší, než ten, po kterém jsme putovali k Mladoticím a který občas obsahoval i koleje. Po tomto totiž vlak nikdy neprojel. Vrátím vás teď na chvíli do léta, LP 1872. Stavba tratě Plzeň - Žatec probíhá v plném proudu. Jenže přichází průtrž mračen, kterou zde nikdo nepamatuje a snad dodnes drží v oblasti rekord, co se intenzity srážek týče. Když pak hoši přišli ráno do práce, zjistili, že se nad tratí sesunul podmáčený svah a část tělesa trati zmizela v nově vzniklém Odlezelském jezeře. A tak museli chudáci úsek Mladotice - dnešní zast. Potvorov přeplánovat a postavit znovu. Kdyby počkali do konce tohoto století, odhaduje se, že by mohli v trati pokračovat, jelikož nejmladší jezero v ČR se zanáší tak rychle (dříve až 20m hloubka, dnes stěží 6m), že do konce století patrně opět zmizí.

Cca za stejnou dobu, jako vám zde vyprávím příběh tratě s jezírkem, jsme i přes neustálé zakopávání o houby, narážení na nejrůznější informační tabule a obcházení částí náspů klenoucí se přes údolí nepostavenými mosty, jsme k jezírku opravdu došli. Těsně přes ním jsme si ještě prohlédli pramen, o kterém mám podezření, že je ve skutečnosti průsakem z jezírka a také jsme navštívili místní vodopády. Klukům začalo být divné, že se před jezírkem terén poněkud zvedá, což bylo v rozporu s plánováním trati. Když uviděli jezírko, nestačili se divit. Tomáš se vydal na průzkum ostrova přes zatopený můstek a my s Pavlem jsme si šli sednout před místní domek na lavičku a posvačit. Při pohledu na hodiny nám zbývalo asi 80 minut do odjezdu vlaku a zbývaly asi 4 km. Bylo rozhodnuto, že vlak v 19h zkusíme stihnout. A tak jsme šli.

Prošli jsme kolem celého jezírka a brzy procházeli Přehořovem. Do Žihle jsme dorazili v dostatečném předstihu, avšak Pavel, který se ujmul dodržování řádného tempa, v tomto počínání neslevil. A tak jsme procházejíc smutně kolem rest. U Kiliána stanuli na žst. v Žihli už v 18:45. Moc nechybělo a domů odjeli pouze kluci, protože když přijel vlak, zastavil tak, že všichni nastupovali pouze předními dveřmi a kluci, jdoucí přede mnou, mi informovali, že ve vlaku je pes. Abych se vyhnul konfliktu, pokračoval jsem s Rexem k dalším dveřím. Když jsem k nim došel, před nosem se mi zavřely, nereagujíc ani při zavírání, ani při zavření, na kliku. Podíval jsem se kolem sebe a zjistil jsem, že před vlakem stojím jen já a pes. Vlak se začal pomalu rozjíždět, tak jsem zabušil do dveří. Vlak ujel asi 2m, zastavil se a opět otevřel dveře. Nastoupil jsem a potkal kluky, kterým se ještě přes davy lidí nepodařilo se protlačit dále do vozu. Nakonec jsem je protáhl až na konec vlaku, kde jsme zůstali v prostoru pro kola. Koupě jízdenky pro psa skrze platební kartu v podmínkách místního pokrytí byl jistě také zážitek, ale o tom třeba někdy příště. I do Plzně jsme tedy dorazili na náš vkus nezvykle brzy, což byla po dlouhé době příjemná změna.

Celkový časový rozsah: --
Délka výletu: -- km
Čas na výlet: -- h
Nachozeno: cca -- kroků

Pro OK1OTM sepsal a zpracoval
26.10. v úsecích Poděbrady - Praha, Praha - Kolín,
27.10. v úseku Katowice - Wlosczowa
Petr OK1PSM.
Finální úprava textu a popisu fotek dne 28.10. (Plock - Lódž, Lódž - Varšava), fotky nahrány 22.10., odkazy 1.11..

Odkazy k trati Rakovník - Kralovice - Mladotice v další akci.
Mapy.cz: stará trať Mladotice - Potvorov
Mapy.cz: Bývalá železniční trať Mladotice – Kralovice
2015.05.16 Hrady.cz: Odlezelské jezero
2022.05. Kralovický obzor: Velká voda v květnu 1872 zaplavila i Řemešín
2023.12.06 Státní oblastní archiv v Plzni: 150 let od vzniku Odlezelského jezera při velké povodni
2024.09.15 médium.cz: 1872 zničila železnici a vzniklo díky ní velké jezero

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Ne 24. listopadu, celý den 2x 3x 1x	Projekt ŽelArch, 10. akce ...více Letiště Ruzyně
Ne 08. prosince	Projekt ŽelArch, 10. akce - možný náhradní termín ...více někde
Ne 15. prosince	PA ...více někde

Chcete dostávat informace o našich akcích prostřednictvím emailu? Zaregistrujte se.