OK1KGT
RADIOKLUB
Hledáme nové členy
Úvod, novinky
Činnost, Úkoly
Vybavení
Proběhlé akce, schůzky
Plány
Členové
Ohlasy, ankety
Kontakty
Fotogalerie
eQSL galerie
Odkazy, Bazary
DV SV KV česky
Povídalo se
o nás
Úspěchy, Historie
Ať žijou textové!
prohlížeče!
WWW přístupy
Poštolky

Uživatel

Heslo


NAŠE AKCE z let 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
nebo všechny textově zdokumentované či s fotodokumentací nebo jen exkurze případně úplně všechny akce
posledních 10 schůzek


DatumNázev akceÚčastDokumentace
28.04.2024Projekt ŽelArch, 2. akce - Po stopách zaniklé trati ,,Mockelbahn" Adorf - Hranice v Čechách
3x


SRAZ V 7:50 U HUTNÍKA
Odjezd z Plzně s IC 556 v 8.05, v Chebu přestup na Os 20984 směr Zwickau.
Následuje 13 km výlet po zaniklé trati, než z ní udělají cyklostezku a sběr kešek (body 2, 4, 5, 7, a 10) po cestě.
Návrat jediným vlakem z Hranic, Os 17223 s odjezdem v 17:19. Příjezd do Plzně v 19:52. Při nejhorším jede ještě nějaký bus.

V podstatě to všechno dopadlo tak, jak mělo. V sobotu jsem na turistickém pochodu v Chyši navíc nejen potkal jednu z účastnic výletu, ale vzhledem k opékání buřtů na jedné z kontrol pochodu došlo k nápadu zabít stejnou aktivitou i nadbytek volného času v neděli.

A tak se stalo, že jsme se v neděli nakonec potkali na nádraží v počtu 4 ks, přičemž poslední jsem přišel samozřejmě já, jelikož jsem si neuvědomil, že mi nezajímá MHD k času odjezdu vlaku, ale k času srazu a tak jsem vyrazil až pozdějším spojem, navíc dosti vyčerpán z pozdního návratu i ulehnutí po 32 km výletu. Ale zpoždění jsem stáhl na 2 minuty a vzhledem k počtu účastníků a zjišťování informací o jízdenkách předem bylo ihned rozhodnuto o jízdence EgroNet.

Jízda proběhla bez problémů, v Chebu jsme měli čas skoro 40 minut a tak jsme po zakoupení extra jízdenky Pes / Hund vyrazili na obhlídku okolí. Vlak do Brambachu přijel o pár minut pozdě a byl plný. Naštěstí všichni vystoupili a tak jsme nastoupili do prázdného vlaku a vybrali si dětský koutek. Po cestě jsme zkoumali několik místních peáží i fakt, že český štiplístek opustil vlak již ve Vojtanově, do Plesné už jsme dojeli sami a nikdo z německého personálu nepřistoupil. Zřejmě by se tak stalo v Brambachu, ale tam začínala výluka a tak jsme z vlaku vylezli. Na opuštěném nádraží nikde žádný personál, ani žádná cedule o směru výskytu busu NAD. Jediné, co o výluce informovalo, byla cílová stanice Bad Brambach na displeji vlaku, místo původního Zwickau.

NAD nás povozila po malebném saském příhraničí, vzala nás navíc ještě do lázní Elster a nakonec vyhodila u nádraží Adorf a pokračovala na Plauen. My se vydali přímo na nádraží, které také pamatuje lepší časy a hledali původní kolej z Čech. Vydali jsme se napřed podél tratě, ale brzy jsme museli vyšplhat do stráně na cyklostezku a pokračovat po ní. Po té jsme došli až k železničnímu muzeu, které má však otevřeno tak sporadicky, že nemá cenu upravovat termín výletu podle jejich otevírací doby. Navíc se v tomto případě jednalo o neznámý kraj a tak byla snaha o podniknutí výpravy pokud možno mimo vegetační období. Po odlovení keše a snaze přemístit žábu z asfaltu jsme pokračovali po cyklostezce, po cestě spatřili odbočení tratě od tratě na Plauen, ale jelikož se nám nechtělo brodit řeku Elster, museli jsme po cyklostezce dojít skoro až k obci Leubetha a od ní se vracet asi 1 km podél druhého břehu zpět k tělesu zaniklé tratě. Jelikož jsme rozhodli o putování přes louku místo po kraji silnice, mohli jsme obdivovat domek, který disponoval koupelnou s dírou v boční zdi s výhledem na louku a řeku.

Došli jsme do míst, kde odkloněná trať kolmo křižuje silnici Adorf - Oelsnitz - Plauen. Tam bývala první zastávka Leubetha v km 2,4. Koukli jsme přes silnici, kde byl krásně vidět násep pokračující k řece a zpět do Adorfu. Odlovili jsme kešku, opustili civilizaci a vydali se po pěkných lesních cestách ve stopě zaniklé trati. Kromě toho, že lesní cesty v tělese trati jsou až moc podezřele rovné, později vedou zářezem či naopak na vysokém náspu a občas jsme cestou narazili na propustek, budovy býv. zastávek či na chybějící most, není již v terénu trať vůbec patrná. Výrazné bylo býv. nádraží Freiberg im Vogtland (km 4.1), které dnešní lesní cesta obchází, býv.kolejiště je dnes součástí oploceného soukromého pozemku. Nicméně budova stále odpovídá standardům drážní architektury, ačkoliv má novou střechu, okna a část je nově přistavěna. Za nádražím je nově postaven kravín, přičemž kdyby trať ještě existovala, vedla by jeho částí. Za nádražím pokračovala cesta jako doposud, široká, prašná a podél potoka. Později se cesta zúžila a my najednou vylezli mezi zahrádkami v místě býv. stanice Arnsgrűn (km 7.2), kde zřejmě nemají cizáky moc rádi a kromě samotného prostoru pro jednu kolej bylo vše kolem oploceno.

Brzy nás čekalo obejití prvního sneseného pův.železného mostu a do 15 minut poté i druhého. Trať se dostala na vysoký násep a vedla ve svahu kousek od okraje lesa. Za okrajem lesa se vyskytovala zajímavost v podobě zajímavě tvarované státní hranice, vznikl tak úzký český pruh mezi lesem a potokem uprostřed louky. Objevili jsme i velmi zachovalý propustek a zrovna, když se trať dostala do pěkného hlubokého zářezu a následně na vysoký násep a my si libovali, jak se nám pěkně šlape, spatřili jsme uprostřed náspu kovovou tyč bez cedule a za ní neskutečný bordel po těžbě dřeva. Bylo nám jasné, že vcházíme do Čech. A jelikož jsme věděli, že na nádraží to máme sotva 2 km a od rána čekáme, až si budeme moct opéci buřta, začali jsme hledat vhodné místo. Existující ohniště zřejmě po dělnících přímo na náspu mezi zbytky po těžbě se nám využít nechtělo a chtěli jsem pak oheň důkladně uhasit. Naštěstí jsme při bližším pohledu z náspu zjistili, že pod námi je viadukt, před ním na louce ohniště a kolem teče potůček. Podařilo se nám nakonec najít ideální přístupovou cestu na louku, cestou jsme sebrali něco ze zbytků po těžbě z náspu a brzy si každý opékal buřta sotva 20m od státní hranice. Jelikož jsme měli spoustu času do odjezdu jediného vlaku z Hranic, nikam jsme nepospíchali. Kromě ještě jedné skupinky výletníků tč. pochodujících po náspu nad námi a jedné návštěvy milovníka motokrosoturistiky jsme nikoho nepotkali.

Po 16.hodině nadešel pomalu čas na uhašení ohně a tak jsme chodili pro vodu skrze kamenný viadukt z r.1905, který se navíc ještě chlubí samostatným propustkem pro potok pod úrovní samotného viaduktu, takže se v podstatě jedná o dva mosty nad sebou. Vyškrábali jsme se zpátky na násep a prodírali se skrze okolí nesoucí následky práce lesních dělníků. Zřejmě se již začalo s budováním cyklostezky, kterou chce na státní hranici vybudovat od nádraží obec Hranice. Na místě bylo možné nalézt původní pražce i s pův.kovovými sponami. Brzy jsme se dostali opět na běžnou lesní cestu a spatřili první domky obce Rossbach, nyní Hranice v Čechách. Tušili jsme, že se blížíme k nádraží a v dáli jsme slyšeli dorazit motorák, který přijel asi v 16.42, aby se pak v 17.19 vydal na zpáteční cestu. Z jedné z hal podél staničního kolejiště zbyla již pouze nosná konstrukce a já se vydal hledat nádražní studánku. Ta vytékala na opačné straně kolejiště ze stráně. Jelikož se nikdo neobtěžoval řešit její odtok, součástí toho všeho bylo jezírko sahající až do kolejí a přístup ke studánce byl stylový - po pražcích přes jezírko. Pes samozřejmě zahučel do jezírka, naštěstí jsme měli prázdnou láhev a díky vydatnosti pramene 1.5l / 20s byla možná očista psa vodou z láhve natočenou u studánky.

Z nádražní budovy nezbylo vůbec nic kromě podezřelých sloupů, přičemž podobné vídám v Polsku. Místo nádražní budovy dnes u kolejí stojí budka typu antivandal. Prohlédli jsme si okolí, někteří se již nahrnuli do vlaku a zabrali místo. Vlak rozhodně nejel prázdný, jak by mohl některý rušič tratí tvrdit, naopak na štěrkové točně u nádraží každou chvíli někdo vystoupil z auta a spěchal na vlak. I na dalších stanicích pak přistupovali další cestující. Vlak byl bez průvodčího, což se však náhle změnilo v zastávce Aš město, kde zřejmě vlak supluje MHD a kromě většího množství lidí najednou přistoupila i průvodčí a začala kontrolovat jízdenky. V tu chvíli jsem si uvědomil, že zatímco my jízdenku měli, pes ji neměl. Nezbývalo než schovat psa. Na další zastávce všichni cestující z již plného motoráku přestoupili do německé vlakotramvaje, která jezdí z Hofu do Selbu a po obnovené trati do Aše, po které projel Vlak svodody v r.1951, dále přes Frantovky do Chebu a zpět do Německa. Co se přepravy davu cestujících vlakotramvají týče, evidentně se jedná o nějaký místní standard, jelikož když jsme se prodírali davem stojícím ve dveřích, za námi byl ještě kočárek a v duchu jsme mu přáli hodně štěstí, paní štiplístková seřvala cestující slovy: ,,Seberte si ty tašky a kufry a koukejte postoupit dál do vozu...Vy si koukejte nacpat ty tašky pod sedačky ať si ostatní můžou sednout... Ostatní si sednou, je tu ještě dost volných míst...Jízdenky máte každý jen na jednu sedačku..." a svoje hlášení zakončila slovy:,, Vždyť je to takhle sakra každou neděli, už byste to mohli vědět." Následně se ukázalo, že se jedná o stejnou paní štiplístkovou, která přistoupila již v Aši město.

Náhle se našla místa i pro nás a nezbývalo než opět schovat psa. Při kontrole jízdenky se paní usmála, že si nás pamatuje, že jsme podstatně zvedli věkový průměr. Já si v tu chvíli uvědomil, že vlastně v Chebu jsou ideální přípoje na směr Sokolov + Praha a Plzeň + Praha a že už jsem byl nejednou svědkem plného vlaku v neděli v podvečer v Mariánkách. Cesta ubíhala pro nás vcelku poklidně, ale stojící cestující byli stále trnem v oku paní štiplístkové, jelikož se snažila do vlaku nacpat co nejvíce cestujících a trvala na dalším postupování dále do vozu. Jak později vyšlo najevo, měla k tomu důvod, jelikož když všechny nacpala na druhý konec vlaku, spokojeně pronesla: ,,Pokud bude někdo z vás vzadu vystupovat, zadní dveře nefungují." Ozvalo se souhlasné: ,, Hm, tak to je v pr..., no...." Pes nakonec disponoval jízdenkou z Hazlova, ve stejné ceně jako z Hranic a pokud vím, nikdo ji nekontroloval ani v IC 556 do Plzně.

V Chebu jsme okamžitě zabrali dětský koutek v Ex, jelikož náš předpoklad, že si na něj nebude nikdo nárokovat rezervaci, byl správný. Cesta ubíhala dobře až za Stříbro, kde jsme najednou nouzově zastavili. Hledali jsme různě po aplikacích více informací, ale nikdo se nikde neoběžoval cokoliv napsat. Hlášení asi 10 minutách, že vlak bude asi o 10 minut opožděn z důvodu závady na troleji jsme nikdo nevěřil, ale brzy jsme se konečně rozjeli, opět nouzově zastavili a nakonec zřejmě fíra vyřešil problémy pomalou jízdou do Vranova dál cesta ubíhala normálně. Někteří z nás řešili následné přestupy, což nevíme, jak dopadlo, jelikož my nakonec vystoupili na Jižním, aby mohl být trolejbusák důležitý při přepravě psa s náhubkem.

Celkový časový rozsah: 8:05 - 19:52
Délka výletu: 13 km
Čas na výlet: 6h
Nachozeno: cca 23.000 kroků

Během víkendu sepsal 4. a 5.5.2024 Petr OK1PSM

Další info:
Atlasdrah.net - trasování trati
CS Wiki
nezmínka o trati v EN Wiki
Mapy.cz: zmínka o trati
Mapy.cz: fotogalerie zaniklé tratě
Historie obce Adorf
Historie obce Hranice
2000 historie a současnost trati
2006.04.01 Rajče - skupina Vítání jara 2006, zrušená trať Adorf - Hranice v Čechách
2022 Zaniklé tratě: podrobná videoreportáž
2023.05 Facebook - skupina Mosty/Jezy/Soutoky/Prameny...
2023.10 Facebook - skupina Sudety - české pohraničí

Historie trati:
1865 První trať v Ašském výběžku (Hof - Aš - Cheb). Menší města však tato dráha míjela.
1884 souhlas ke stavbě dráhy Asch - Rossbach (Aš - Hranice)
1885 zprovozněna trať Aš - Hranice
1898 smlouva o výstavbě tratě Hranice v Čechách - Adorf
1906 dokončena trať Hranice - Adorf
1930+ zavedena motorová trakce
1938+ návrat k parní trakci z důvodu nedostatku pohonných hmot
1945 zničen most u Adorfu
1949 údajná likvidace tratě na německé straně
1981 na české straně jsou prý stále koleje až ke státní hranici
1989+ klesání počtu přepravovaných osob
1998 zastaven provoz v úseku Aš město - Hranice.
1999 obnoven provoz v úseku Aš město - Hranice
2006 opět snaha o zastavení provozu, ustálení provozu na páru vlaků denně
2014 zbourána nádražní budova Hranice.

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Ne 24. listopadu, celý den
2x 3x 1x		Projekt ŽelArch, 10. akce ...více
Letiště Ruzyně
Ne 08. prosince
Projekt ŽelArch, 10. akce - možný náhradní termín ...více
někde
Ne 15. prosince
PA ...více
někde
Chcete dostávat informace o našich akcích prostřednictvím emailu? Zaregistrujte se.