OK1KGT
RADIOKLUB
Hledáme nové členy
Úvod, novinky
Činnost, Úkoly
Vybavení
Proběhlé akce, schůzky
Plány
Členové
Ohlasy, ankety
Kontakty
Fotogalerie
eQSL galerie
Odkazy, Bazary
DV SV KV česky
Povídalo se
o nás
Úspěchy, Historie
Ať žijou textové!
prohlížeče!
WWW přístupy
Poštolky

Uživatel

Heslo


NAŠE AKCE z let 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
nebo všechny textově zdokumentované či s fotodokumentací nebo jen exkurze případně úplně všechny akce
posledních 10 schůzek


DatumNázev akceÚčastDokumentace
21.01.2024PA Ovčí vrch - vyhl. 687m
1x 2x


Opět QRP, opět bez auta, opět jiný kopec.

Původně byl v plánu závod z domova, ale když se v sobotu předpověď na neděli zlepšila na tolik, že v podstatě jediný nedostatek byla záporná hodnota teploty a možná vítr, bylo rozhodnuto. Vzhledem ke stále ještě lednovému počasí byla brána v potaz co nejkratší vzdálenost od VHD, ohled byl brán i na předpokládanou výši sněhové pokrývky a požadavek byl i na přístřešek na vrcholu. Uvažoval jsem také o kótě Bambule (nevhodný spoj VHD) a Vlčí hoře u Černošína (možné komplikace s náledím a sněhovou pokrývkou v údolí Mže. S ohledem na větší množství potřebných věcí v zimních měsících bylo i přes možná rizika vybráno namísto pěšího přesunu od vlaku kolo, čímž by mělo dojít i k dřívějšímu příchodu na kopec než v 9:15.

Jelikož se mi vždy do 3 týdnů vyfoukne přední kolo, zvolil jsem ráno cestu s kolem busem. V Křimicích jsem nestihl kolo dohustit, zápasil jsem s bindrem jistícím pumpičku. Vlak přijel včas a začal problém s přepravou kola. Linka je totiž nově sloučena s Radnickou a nově na ní jezdí 842 místo 814. Zde se předpokládá naložení kol nákladními dveřmi přímo do patřičného prostoru, jenže k jejich otevření se nikdo nehrnul. Nezbývalo, než kolo procpat jednokřídlovými dveřmi do schodů s řídítky šikmo a po zdolání této části pokračovat odbočením v pravém úhlu skrze další dveře do oddílu pro zavazadla a procpat kolo dalšími úzkými dveřmi. Zde pak nastává poslední sranda v podobě háků na kolo, které v motoráku 842 patrně nikdy nemohou plnit svoji funkci, jelikož je špatně již jejich konstrukce. Nezbývá než kolo opřít o zeď, ale ani s vlastním gumicukem nemá člověk vyhráno, jelikož jej není k čemu přivázat. Takže nezbývalo, než kolo hlídat. Celá situace je okořeněna tím, že správně bych měl oddíl opustit a ten by měl být uzamčen. Jsem zvědav, jak tímto způsobem budou přepravována kola v tur.sezóně. Zda dojde v dané situaci k nějakému zlepšení, nebo se kola nahází na hromadu a pak si jedné hromady popadaných kol každý vytáhne to své.

V Kokašicích jsem začten skoro zapomněl vystoupit. Při vystupování s kolem se mi podařilo si někde ve dveřích rozříznout palec, tak jsem kromě dofukování předního kola ještě zastavoval tekoucí krev. Obojí mi trvalo tak dlouho, že se motorák mezitím z Bezdružic vydal na zpáteční cestu. Chtěl jsem stihnout fotku na přejezdu s Krasíkovem na pozadí, tak jsem se urychleně, ale velmi opatrně vydal po neuklizené cestě od nádraží. Naštěstí silnice do Kokašic již byla naprosto suchá. Udělal jsem foto a s batohem na zádech, anténou v předním košíku a druhým batohem v zadním košíku jsem se vydal na další cestu. Bylo jasné, že jsem se v Kokašicích zdržel natolik, že určitě nedorazím výrazně před začátkem závodu, jak jsem si původně představoval. Kokašice jsem projel nejkratší možnou uježděnou cestou mimo hl.silnici a kolem krasíkovského dvora jsem se po suché silnici dostal na rozcestí hned za rohem zmíněného dvora. Zde bylo na čase opět pokračovat po neuklizené cestě. Na začátku posledního kopce jsem se ocitl před otázkou, kterou cestou se vydat. Nejpřímější cesta po ZTZ totiž vedla do kopce, kde by mohl být na kole problém. Rozhodl jsem se tedy vydat druhou cestou vedoucí kolem kopce a napojit se na ZTZ z druhé strany kopce. U Horních Polžic pak nastal stejný problém v horší variantě. Nějak jsem si neuvědomil, když jsem přes vrchol šel o 14 dní dřív, že úsek mezi vsí a vrcholem je dosti strmý. Musel jsem kolo tlačit a měl jsem co dělat. Na vrchol jsem se dostal těsně před devátou poměrně vyčerpaný.

Altán byl bez návštěvníků, takže nebyl problém jej zabrat, trochu obtížnější bylo pak všechno vybalit, zapojit, vysunout a připevnit anténu. Ještě než jsem připojil anténu, bylo jasné, že dnes bude asi problém s rušením, když signál od nejsilnější stanice byl S9+. V momentě, kdy jsem připojil i anténu a otočil ji na východ, se signál změnil na S9++ a S8 v celém zbytku pásma. S jinými silnými stanicemi nebyl problém a kromě zastíněného západního směru se dal trochu lépe využít severní i jižní směr. Přesto se mi podařilo spojit se i s některými stanicemi z východního směru, dokonce i s SP9 stanicí, vzdálenou více než 450 km. Pravda, bylo nutné údaje protistanici několikrát opakovat a trefit se zrovna do momentu, kdy byla dříve zmíněná nejsilnější stanice na poslechu a šum S8 se změnil na S0. Bohužel se stanicí OM6 už se mi tímto způsobem spojit nepodařilo. Celkový výsledek nebyl moc uspokojivý, ale lepší než nic a lepší než z domácího QTH. Nepřispěl tomu ani fakt, když jsem po jednom ze dvou 10 min FM provozů byl přesvědčen, že jsem si připojil zpět SSB anténu a opak byl pravdou. Závod se pomalu chýlil ke konci, ozvali se i poměrně vzácné stanice, jako OK1ZJH A OK9RTS. Tyto stanice jsem po skončení závodu potkal i na OK0BPL, přičemž naše diskuze o krásách zdejšího kraje byla zřejmě tak zajímavá, že se původní spojení pouze s RTS značně rozšířilo a v době zkolabování ručky na slabou baterii se z BPL ozývalo asi 5 stanic.

Během balení dorazili první návštěvníci, ale i když se i zdrželi, stihli zase zmizet, než se mi podařilo úplně všechno zase alespoň provizorně sbalit. Blížila se 13h a já jsem začal přemýšlet nad možností jet místo vlakem ve 14h až tím dalším po 16h. Chtěl jsem se v klidu naobědvat v Konstantinkách a pokud možno zkusit najít pramen u Kokašic. Vlastně jsem nikam nespěchal a tak jsem se v klidu vydal cestou, kterou jsem se měl dát i původně, totiž také po ZTZ, ale na druhou stranu kolem kapličky na Ovčím vrchu. Kopec, který se mi v opačném směru zdál obtížný, se dal sjet bez větších problémů. Horší to pak bylo na příjezdové cestě k samotnému kopci, po které jsem ke kopci přijel i ráno, kde se na 300m dlouhém rovném pozvolném klesání, posledních 20m vyjetých kolejí ve sněhu změnilo těsně před křižovatkou v souvislou ledovku. Připravil jsem si sice nohy pro eliminaci následků při možném smyku, ale v momentě jeho nastání, při marné snaze dostat se někam mimo led, se mi vše na jedné noze ustát stejně nepodařilo. Mno, odneslo to ulomené zrcátko a zadní košík vysvětlil čtyřem bindrům, že by také rád vzal roha. Zrcátko jsem hodil do batohu, košík upevnil zpět, ujistil se, že mi nikdo neviděl, abych nebyl do večera na TikToku a vydal se po MTZ směr Čeliv. Tam začínala tč.neudržovaná CT do Konstantinek, já měl však stejně v plánu cestu přes Kokašice a hledat místní zaniklý minerální pramen. Cesta do Kokašic byla opět suchá, stejně jako všechny místní trochu důležitější silnice. Za Kokašicemi jsem hledal železité vývěry v okolí místního potoka, bohužel však opět bezvýsledně.

Dál už následovala návštěva stravovacího zařízení V pohodě u konstantinolázeňského náměstí, která se více než vydařila. Součástí obřího květináče venku před restaurací bylo i madlo, ke kterému se dalo zamknout kolo a dohlížet na něj přes okno restaurace. Trochu nervózní jsem byl, když se nachýlil čas odjezdu a zřejmě mi přimrzl zámek během mého pobytu v teple, jelikož se mi nedařilo na číselném zámku docílit, aby se jednotlivá číselná kolečka pohybovala samostatně bez těch okolních. Když se mi konečně podařilo zámek +/- zprovoznit, nešel mi stejně otevřít, protože jsem vlivem stresové situace opakovaně zkoušel nesprávný kód. Po cca 5 minutách zápasení se mi nakonec podařilo zámek odemknout a vyrazit na průzkum cesty vedoucí do obce Břetislav. Tam jsem byl poměrně brzy a nezbývalo než absolvovat znovu přepravu kola v motoráku typu 842. Paní průvodčí byla ochotná a jelikož ani ona nevěděla, jak použít místní háky na kola, volala i svým kolegům, protože by to ráda věděla také. Nezbývalo než kolo opět opřít o zeď a přivázat jej opět nebylo k čemu. Stojánek boj s neustálým vikláním kola někde u Trpíst vzdal a kolo se skácelo k zemi. Nakonec se mi jej podařilo provizorně přivázat gumicukem k jedné ze sklápěcích sedaček, která jako jediná byla umístěna od zdi víc než 1 cm. Což bylo sice dostatečně pro přivázání, ale málo pro při odvazování, hák gumicuku pak nešel vyháknout a málem bych jel až na Jižní. Vystoupil jsem tentokrát na Skvrňanech, odlovil si nádražní kešku a vyzkoušel si část nově vystavěné a osvětlené, nicméně však nepřeznačené CT 37 pod Zámečkem.

Pro OK1OTM sepsal během následujících dvou klubových schůzek, s dodáním fotek a finální korekcí 5.2.2024 během zotavování se po spoluúčasti na QRP zimním závodě
Petr OK1PSM

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Čt 25. července, 17:00
1x 1x
Prázdninová schůzka #3 ...více
ZČU/FEL EK704
Ne 28. července, celý den
3x
Projekt ŽelArch, 5. akce - Kozí dráha a vlečka Chabařovice - Užín ...více
Užín - Stradovský mokřad - Unčín - Telnice
So 17. srpna, 9:00
1x
Setkání přátel rádiových vln ...více
Hrádek u Rokycan, hasičárna
Ne 18. srpna
PA ...více
někde
ZRUŠENO!!!
Ne 25. srpna, celý den
1x
Projekt ŽelArch, 6. akce - Kozí dráha, 2. část ...více
Unčín - Krupka - Teplice lesní brána - Oldřichov u Duchcova
Ne 15. září
1x
PA Lesný 983 m ...více
CHKO SL
Ne 22. září, celý den
Projekt ŽelArch, 7. akce - Po zaniklé Strosbergově železnici ...více
Borek - Kařez - Olešná - Těně - Strašice
Ne 20. října
1x 1x
PA Hůrky 698m ...více
Číhaň
Ne 27. října, celý den
Projekt ŽelArch, 8. akce - 2v1: Po zaniklých tratích v okolí Mladotic a kolem nejmladšího jezera v ČR ...více
Trojany - Mladotice - Odlezelské jezero – Žihle
Ne 17. listopadu
PA ...více
někde
Ne 15. prosince
PA ...více
někde
Chcete dostávat informace o našich akcích prostřednictvím emailu? Zaregistrujte se.