OK1KGT
RADIOKLUB
Hledáme nové členy
Úvod, novinky
Činnost, Úkoly
Vybavení
Proběhlé akce, schůzky
Plány
Členové
Ohlasy, ankety
Kontakty
Fotogalerie
eQSL galerie
Odkazy, Bazary
DV SV KV česky
Povídalo se
o nás
Úspěchy, Historie
Ať žijou textové!
prohlížeče!
WWW přístupy
Poštolky

Uživatel

Heslo


NAŠE AKCE z let 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
nebo všechny textově zdokumentované či s fotodokumentací nebo jen exkurze případně úplně všechny akce
posledních 10 schůzek


DatumNázev akceÚčastDokumentace
09.04.2022FM pohár + výlet = Homolka a(nebo) Stubelka
2x



Sepsal 13.4.2022 Petr OK1PSM

V týdnu jsem procházel web klubu a přitom jsem potvrdil účast na FM poháru. Mělo být ošklivě, tudíž jsme s XYL odpískali Středočeskou šedesátku (60 km bychom stejně nešli). Nechali jsme si tedy s XYL volnou neděli (mělo být lepší počasí) a tudíž se mi uvolnila sobota.

V pátek Remus rozeslal ještě email a zprávu na wokapu s podrobnými informacemi o akci. K večeru jsem mu tedy volal s dotazem, co mám vzít s sebou. Nebylo třeba nic, tak jsem vzal alespoň směrovou anténu.

Ráno jsme se potkali na zastávce Severka. Po chvíli přijel autobus, nastoupili jsme, Remus již s jízdenkou, já si je dokupoval. Ačkoliv jsem platil (i takto bylo uvedenou na displeji) jízdenku za psa na den, nakonec jel do Toužimi jako senior +70 (placeno kartou seniora, tak se to nějak přehodilo).

Někde u Úněšova se objevil Remusem slibovaný sníh. Když jsem viděl silnici, měl jsem strach i za řidiče. Naštěstí měl strach zřejmě i on a tak ubral rychlost. Zajímavé bylo zajíždění do obce Třebouň, která samozřejmě protažena nebyla. Nakonec to dopadlo dobře. Zmínil jsem se, že nemám nic k jídlu, že bych si něco koupil, pokud bychom vystupovali až na aut.nádraží, ale že to není nutné. Nakonec nám autobus stejně u vlakové zastávky nezastavil, ačkoliv jsme mačkali tlačítko pro výstup v zastávce na znamení a i nám audiosystém potvrdil „zastavíme“. Tudíž se nám trasa protáhla cca o 1 km. Těsně před výstupem z autobusu mé oko zpozorovalo konzum, navíc při cestě, kudy půjdeme, který mi lákal více než Penny vedle autobusáku. Nebyl jsem si jist, jestli mají v sobotu otevřeno už od 7h, ale to nám naštěstí pohledem ke konzumu zodpověděl právě z něj vycházející nakupující s rohlíky v ruce. Psa bylo nutné trochu krotit, byl štěstím bez sebe, že je venku a blbnul ve sněhu. U konzumu jsem zanechal Remuse a psa venku a šel jsem nakoupil. Minimálně jeden z nich si okamžitě sednul před vstupní dveře a skrze sklo mi celou dobu pozoroval. Obtěžkán džusy, rohlíky, šunkou a salámem pro psa jsem s kornoutem v ruce opustil konzum. Při vyhazování obalu od kornoutu bylo pohledem zjištěno, že nejbližší koš slouží zároveň i pro vyhazování již prošlých potravin, naštěstí množství bylo minimální.

Došli jsme ulicí, kterou jsme před chvílí projeli autobusem, zpátky k vlakovému nádraží. Zde jsme se konečně napojili na plánovanou trasu a vydali se zasněženými polními cestičkami směr vysílací kopce. Brzy se nám naskytly výhledy na zasněžené okolí, např. Třebouňský vrch. Zkoušel jsem nové boty pro co noze nejpřirozenější chůzi s tenkou podrážkou, zatím super, možná trošku zima v botách. Větší problémy měl ale pes, kterému se na chlupy lepil sníh v podobě velkých koulí. Cestou jsme museli absolvovat jedno přebrodění Luhovského potoka (vyřešeno přechodem po spadlém stromu) a cestu před Smilovem jsme si zkrátili cestou přes pole. Vzhledem k času jsme již věděli, že vysílací stanoviště bude na dřívějším kopci Homolka. Ze Smilova jsme se vydali vzhůru po zasněženém poli. Už to vypadalo, že jsme nahoře, ale objevil se další vrchol. Trochu jsem netušil, jak přežiju 2 hodiny ve stoje a v tom šíleném větru, ale nakonec se nám podařilo u jednoho vrcholu najít „zákop“, z kterého bylo dobře vidět po celém okolí, byli jsme zde částečně chráněni před větrem a vešli jsme se do něj všichni i s vysílací technikou, pokud bylo třeba.

Anténu jsme umístili na svislou nedalekou větev, pod ni box se stanicí a Remus si natáhl dlouhý kabel až do svého úkrytu před větrem. Jelikož nechtěl dále pomoct, pustil jsem se do zakoupené svačiny, svého prvního dnešního jídla (pominu-li kornout a 0,3l pití). Po svačině a cca 50 minutách FM poháru jsem se dal do vybalování směrové antény, kterou jsem táhnul, že ji vyzkoušíme. Nějaká spojení jsme s ní udělali, ale vzhledem k celkovému nízkému počtu spojení za FM pohár nelze porovnat, jestli byla lepší nebo horší, než Remusova všesměrovka. V mezičasech se i objevovalo sluníčko a modré nebe s mraky, ale ten vítr byl hrozný. Vzhledem k promrzlým nohám jsem se těšil, že se opět zahřeju chůzí. Před polednem jsme sbalili vysílací stanoviště a vydali se na další putování.

Celý natěšený jsem vystřelil s trekovkami přes zasněženou louku / pole, až se mi podařilo trochu utéct Remusovi. V lese jsme se napojili na existující lesní cestu a brzy se k nám připojila i cyklotrasa obcházející námi obsazený vrchol. Po té jsme pak došli pod druhý možný vysílací vrchol Stubelka, kde jsme se rozhodovali, kudy půjdeme dál. Na vrchol jsme ani nešli a jelikož je na něm vysílač, byli jsme vzhledem k možnému rušení rádi, že jsme vysílali z Homolky. Rozhodli jsme se, že sice ve Štědré by měla být otevřená hospoda, ale že hlad nemáme a že abychom nemuseli jít z nejbližší obce Lažany do Štědré po silnici, raději se Štědré úplně vyhneme, v Lažanech odbočíme na polní cestu a přes Ptačí vrch se napojíme na modrou značku v Borku.

Plán byl skvělý do chvíle, než jsme za obcí došli k ohradníku. Zdolat ohradník by problém nebyl, ale za ním již cesta nebyla. Remus se díval do mapy, jestli jdeme správně...šli jsme. Ale cesta tu prostě nebyla, resp. byla zorána a přeměněna také na pastvinu. Do bahna se mi nechtělo, ale naštěstí ačkoliv louka byla rozbahněná od jindy zde pasoucího se dobytka, byla zároveň zmrzlá, že jsme pastvinu přešli s poměrně čistou obuví. Podobná absence cesty jinak uvedené v mapě nás pak potkala ještě jednou za ptačím vrchem, kde bylo opět nutné zdolat ohradník a projít ohradou s ovcemi. Tak zas budou mít práci s opravně map :) Ovce v dáli, my sice koukali hlavně pod nohy, abychom do ničeho nešlápli, ale jinak zde byl poměrně pěkný výhled na údolí s tratí. Když jsme dole opět zdolávali ohradník, Remus dostal pecku a tak treková hůlka posloužila jako snižovač výšky nataženého drátu pro lepší zdolání takovéto překážky. Objevili jsme se přímo u zastávky Borek u Žlutic, shodli se na tom, že ještě budeme pokračovat do Žlutic a dle času možná i dále a napojili se na MTZ.

O minutu později nás vyděsil Borecký potok a jeho nutné přebrodění. Avšak jelikož je trasa značená, je zde lávka. Dle stavu sice vypadala, že zde již dlouho nebude, ale když šel každý zvlášť, ještě to vydržela. Brzy jsme procházeli romantickým údolím Boreckého potoka a cesta se stále táhla podél potoka. Trať se k nám někdy přiblížila více, někdy se zas oddálila a občas přešla na druhou údolí, abychom pod ní podcházeli po velmi uzoučké cestičce pod mostem. Narazili jsme na místo, kde jsem já (Petr) patrně poprvé přenocoval pod širákem na LT v r.2001. Na místě byla výstražná tabulka, že je nutné se držet značení, jinak zde můžeme skonat. Byla vč. fotografie, patrně nějaký další táborník. O kus dál jsme pak prošli osadou se špatně čitelným názvem, patrně „Quattro Famiola“. Tam jsme si udělali krátkou pauzu na pití a Remus si šel prohlídnout místní houpačku, z které byl na celou osadu výhled.

O kus dál jsem Remusovi sliboval dřevěný přístřešek pod tratí u mostu s ohništěm a výhledem a otevřenou stranou směrem právě směrem k ohništi, potoku a trati. Zalíbil se mu natolik, že prý se sem rozhodně někdy vydá přespat. Dál se cesta táhla vzhůru do stráně, aby obešla Žlutický tunel. Já, vědom si tohoto zbytečného stoupání, navrhl jsem zůstat na trati. Šukafon profrčel tratí směr Bečov, když jsme procházeli údolím, tak se dalo předpokládat, že tu teď bude nějakou dobu klid. Navíc už v době mého pobytu na LT před více než 20 lety jsme trať jako cestu využívali při výletech zcela běžně. Vydali jsme se skrz železniční tunel (prý druhý nejkratší v ČR) a za ním jsme pak o kus dále zapomněli odbočit na pěšinu (resp. šla pod námi pod mostem) vedoucí k účelové komunikaci Žlutické přehrady a k soutoku Boreckého potoka se Střelou. Vlastně jsme na ni mohli odbočit na blízkém přejezdu. Jelikož ale oba cestu k přehradě vlastně známe a zpátky na MTZ jsme nechtěli, protože bychom nemuseli stihnout vlak (táhla se zase do kopců), tak jsme po trati došli až na nádraží.

Cestou jsme řešili, jestli vůbec ve Žluticích existuje nějaká pořádná hospoda. Jo, prý u křižovatky pod náměstím. U přejezdu u nádraží jsme byli příjemně překvapeni. Sice to byl pajzl, ale pivo a nakl.hermelín měli. Bylo 15.30 a my měli 20 minut do odjezdu, tak jsme toho využili. Sice furt nechtěli pochopit, že chci hermelín nakládaný a ne na grilu a vevnitř byl dost kravál, ale venku u stolečku s výhledem na poslední model Šukafonu v retro (nejspíše ani novější neproběhl) červeno-bílém nátěru to bylo super. Občerstvování jsme ukončili akorát v 15.47 za přihlížení kuřáků, kteří se mezitím nahromadili u vstupních dveří. Než jsme došli na nádraží, zaparkovalo na place pod nádražím auto a vyběhl zněj týpek. Bylo nám divné, že tu nechal auto a běží na vlak. Jak se však ukázalo, byl to šotouš a ani on nepřehlédl retro nátěr a tak zběsile pobíhal s foťákem všude kolem a nakonec se jal šplhat i po stráni nad nádražím pro co nejlepší snímek.

My mezitím vlezli do motoráku, jehož obsazenost se tím pádem zvedla asi na 7, počítám-li i psa a vlakový personál. Přítomný pán o několik sedadel jinde na nás vrhal odsuzující pohledy, že nemáme hadr na hubě. Usoudili jsme, že vzhledem k obsazenosti není třeba, což nám záhy vyvrátil přehnaně aktivní obtloustlý štíplístek. Já dostal vynadáno, a pak po čase teprve přišel kontrolovat jízdenky. Psa by si nevšiml nebýt jízdenky, tak hned, jestli má náhubek a vodítko. Já na to, že má, u mě v kapse. On poděkoval a odešel. Další divadlo způsobil v Chyši, kde chtěl hadr po týpkovi, co se vydal na výlet do místního pivovaru a nesl si v kelímku pivo. Napřed se chytli, že přece konzumuje a proto nemusí mít hadr. Ten mu vynadal, že nemá co nosit pivo v kelímku do vlaku (nebyl ani opilý) a on na to něco v tom smyslu, že „tady už je to stejně jedno“. Tak se tam chvíli dohadovali a pak nakonec štiplístek raději odešel, když už chlapík zuřil, že po něm chce občanku, protože na předloženém dokladu přece nepozná jestli je to on nebo manželka. A tak nám cesta docela utekla, příroda kolem je moc pěkná, taková země nikoho. Jeden týpek vystoupil na blízké silnici z auta a šel močit, nepočítaje s tím, že kolem jede vlak. Dle Remuse se to v těchto místech stalo již minimálně podruhé. V Protivci už je několikátý rok místo velké nádražní budovy pouze čekárnička a kolem Lubence je asi ½ roku otevřený nový obchvat.

V Blatně jsme stihli ještě jedno z Rakovníka, než přijel GW rychlík. Cesta uběhla docela rychle, akorát až po výstupu z vlaku si Remus vzpomněl, že akutně potřebuje čůrat, že vlastně celý den nebyl. Myslel, že to vydrží domů, avšak brzy to vypadalo, že cesta tramvají by byla vyloženě utrpením. A tak jsem mu pohlídal věci a vybral jedno místo, kde bude mít potřebné soukromí. Pak jsme ještě zavzpomínali na týpka, co z blízkého domu léta hlásal nesmysly z okna a byl sem přesunut z centra, kde měl chodník přímo pod okny a o to to bylo horší. Tím jsme se vlastně rozloučili a odjeli každý jiným směrem tramvají.

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
Pá 18. října, 16 - 23
1x
PPPPPP 2024 ...více
Nepomuk
AKCE SE USKUTEČNÍ
Ne 20. října
1x 1x
PA Hůrky 698m ...více
Číhaň
So 02. listopadu
1x
ŽelArch neofiko - organizovaný pochod podél nesjízdné trati Kralovice - Mladotice ...více
Kralovice žst. - Trojany - Mladotice
AKCE SE USKUTEČNÍ
Ne 10. listopadu, celý den
1x
Projekt ŽelArch, 9. akce - po funčních i zaniklých vlečkách kolem Koněprus ...více
Kr. Dvůr - Axamitová brána - Koněpruské j. - lom Na Kobyle - Modrý lom u Tetína
Ne 17. listopadu
PA ...více
někde
Ne 15. prosince
PA ...více
někde
Chcete dostávat informace o našich akcích prostřednictvím emailu? Zaregistrujte se.