OK1KGT
RADIOKLUB
Hledáme nové členy
Úvod, novinky
Činnost, Úkoly
Vybavení
Proběhlé akce, schůzky
Plány
Členové
Ohlasy, ankety
Kontakty
Fotogalerie
eQSL galerie
Odkazy, Bazary
DV SV KV česky
Povídalo se
o nás
Úspěchy, Historie
Ať žijou textové!
prohlížeče!
WWW přístupy

Uživatel

Heslo


NAŠE AKCE z let 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
nebo všechny textově zdokumentované či s fotodokumentací nebo jen exkurze případně úplně všechny akce
posledních 10 schůzek


DatumNázev akceÚčastDokumentace
10.02.2018FM pohár - Boubín, rozhledna obsazena
1x



Zapsal OK1YI

Po 3. místě za rok 2015, druhém místě v roce 2016 a nejvyšší příčce v roce 2017 jsem přemýšlel jak v FM poháru pokračovat dál a zdali vůbec. Jestli třeba cílit místo QRP kategorie na 2m zacílit třeba na 70cm, nebo jestli tentokrát jet QRO. A jestli zase 12x z Boubína, nebo naopak to pojmout tak jako kdysi, co měsíc to jiné QTH. Nakonec se to napůl vyřešilo samo - lednové kolo jsem vynechal, protože dík starostem o nemocné děti jsem se v den závodu probudil až v 11 hodin. Chvíli jsem ještě přemýšlel, zdali má cenu se zúčastnit z domova, ale pak jsem si uvědomil, že rádio je zabalené v baťohu a než ho vyndám, bude po závodě. Takže leden nula bodou.

O to víc jsem přemýšlel před únorovým kolem. Nakonec ale vyhrál zase Boubín a primárně 70cm QRP. Přeci jen tamní rozhledna dokáže v mrazivém počasí poskytnout alespoň závětří, trošku přístřeší a pohodlí v podobě rovné podlahy. A taky jsem chtěl vyzkoušet, jak na trati Strakonice - Volary funguje nový dopravce.

Ve vlaku ČD z Plzně do Strakonic bylo všechno při starém = v pátek večer velmi plno. Usadil jsem se v chodbičce pod věšáky na jízdní kola, posadil se na baťoh a nechal se ohřívat výduchem teplého vzduchu. Většinu cesty jsem měl zpestřenu poslechem telefonického hovoru jiného cestujícího, který vyprávěl patrně své přítelkyni o karmě a spojeném myšlení, o tom proč raději nepojede ze Strakonic navečer zpátky do Plzně, co ho tam všechno čeká za úkoly, načež simuloval příchod štíplístka a hovor ukončil. Ve Strakonicích vystoupil s kytkou.

Přestup do soupravy přezdívané jako Mrkev proběhl bez komplikací, jen jsem nevěděl, mám-li něco dělat s papírovou jízdenkou, kterou jsem si doma přes net koupil a vytiskl. Rozhodně nebylo ve vláčku přetopeno, ač to vypadalo, že větráčky-ohříváčky jedou na plno. Lehce jsem postrádal stoleček, ale holt jsem teda desítku držel v ruce. Pozitivní je, že Mrkev nejde půlit, takže míst k sezení asi bude vždycky dost. Zobrazení přesné polohy vlaku na mapě na displeji u stropu také nebylo špatné. Ejhle se vláček rozjel, a najednou se ozvalo - Tebe já znám. Nejdřív dotyčný myslel, že se známe jen ze ZČU/FEL, ale pak jsme se dovtípili, zavzpomínali na časy před 20 lety, programovací kroužky někdejší SMT a samozřejmě tábory. Byl to Luboš z Touškova, se kterým jsme jako radioklub uspěli v roce 1998 v pěvecké soutěži a obdrželi diplom. Ten ostatně dodnes zdobí naši nástěnku.

Těžko říct jestli mrkvopiloti jsou odvážnější, nebo jestli SŽDC dala trať před změnou dopravce do pořádku, ale leckdy se jelo rychleji, nebo aspoň se mi to zdálo. Velká skleněná okna poskytovala pěkný výhled, na druhou stranu v souvislosti se zmíněnou vyšší rychlostí člověk měl až strach, co by se stalo, kdyby se mrkev skutálela někam z náspu dolů. Osumsetdesítka byla prostě robustnější.

To jsem se zase rozepsal a ještě se nedostal ani k závodu, že? Dobrá zrychlíme...

Sněhu bylo tak akorát, ale cesta slušně prošlapaná, takže až na první dřevěné schody, které byly zasypané a zledovatělé, to docela šlo. Ve vrcholné partii samozřejmě několik závějí převyšující i zábradlí, ale žádný extrém. Horším překvapením bylo, že uvnitř rozhledny bylo obsazeno. Chvíli jsem přemýšlel, jestli se k nim přidám, nebo jestli vyskotačím nahoru a po dlouhé době budu spát přímo tam. Nemělo být větrno, takže by to šlo. Ale nakonec jsem si ustlal kousek od rozhledny, na přístupové cestě. Po hodně dlouhé době jsem spal přímo na sněhu. Jak už jsem se zmínil, bylo téměř bezvětří, takže vlézt do mé fóliové lože nebylo problémem, rovněž tak uskutečnění převlékacích procedur.

Noc v pohodě, na odskočit jsem si musel pouze jednou, zima mi nebyla, sníh jsem si vyležel do vyhovujícího reliéfu. Ráno jsem pozoroval dění kolem rozhledny. Romantický pár pak prošel přímo kolem mne, trochu jsme si popovídali. Naštěstí to nebyli radioamatéři, takže dobrý, spadl mi kámen ze srdce - na kopci jsem první.

Pak jsem se tedy pustil do montáže antény s tím, že tedy pojedu na 70cm QRP. Trošku mi znervóznilo, že se mi nedařilo dostat se na radyňský OK0BPL, nicméně po pár spojeních bylo jasné, že vysílat to vysílá.

Nakonec z toho bylo 22 QSO a 76 bodů na 70cm a 40 QSO a 136 bodů na 2m.

Rozmontovat anténu, oškrábat námrazu, smotat kabeláž a všechno to naskládat do baťohu jsem zvládnul za 20 minut, takže na cestu k vlaku jsem měl přesně hodinu. I přes sněhovou nadílku jsem to zvládl v téměr standardním čase (něco málo nad 50 minut).

Cesta mrkví z hor byla opět ve znamení mírného teplotního nekomfortu, i když třeba jsem byl nějaký rozladěný, přecijen jsem prožil 16 hodin v mrazu. V rychlíku, na který jsem přestoupil, nešlo v jednom vagonu topení vůbec, ale tam bylo aspoň kam přejít.

Kam příště? Nevím, uvidíme, nechte se překvapit. Hlavně aby to šlo!

Nejbližší schůzky / akce ... podrobnosti
So 14. července
FM pohár + výlet = ? ...více
Chcete dostávat informace o našich akcích prostřednictvím emailu? Zaregistrujte se.